Cizrna beraní nebo jinak římský hrách je jednou z nejchutnějších luštěnin. Společně s dalšími je někdy označována za tzv. maso chudých. „Už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy, ale díky svému složení, chuti a současně zájmu o pestrost ve stravě i do běžného jídelníčku Středoevropana,“ uvedla Veronika Sedláková z Agronomické fakulty.
Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů, vitamínů a obsahují některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.
Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky, se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám.
„Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto by zde mohla být v budoucnu hojně pěstována. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je její růst ale limitován suchem, které se negativně projevuje na výnosu,“ uvedla Sedláková.
Předejít těmto ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové odolnější odrůdy, o což se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. „Nově vyšlechtěné odrůdy cizrny by měly být určené pro pěstování v našem regionu pro naše klimatické podmínky, což by zajistilo stabilní výnos a zamezilo jeho ztrátám, ke kterým dochází především v době vzcházení a kvetení,“ uvedla Sedláková, podle které lze pozitivní vliv pěstování cizrny pozorovat i na kvalitě půdy. Společně s dalšími luštěninami totiž patří mezi oblíbené rotační plodiny.
Vědci z Agronomické fakulty se nyní zaměřují u cizrny na regulaci vývoje semen a osemení, které slouží jako pletivo zajišťující ochranu semene a objasnění genetického základu ztráty dormance během procesu domestikace. „Pochopení biologických procesů a doplnění chybějících informací o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci je pro zemědělství velmi důležité. Získané informace budou využitelné jak v základním výzkumu, tak ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost k abiotickým stresům, jako je sucho,“ dodala Sedláková.
Kde se cizrna pěstuje?
Prakticky po celém světě. Vedle zemí Blízkého a Středního východu a zemí severní Afriky jde o Austrálii, Rusko, Kanadu, USA, Mexiko, Argentinu a z evropských zemí především o Španělsko, Itálii či Bulharsko. Celkem jde o 57 států. Luštěniny jako takové tvoří kolem 30 % celosvětové produkce plodin, vyšší procento patří už jedině obilninám. Mezi nejvýznamnější luštěniny patří fazol, cizrna a hrách. Právě druhá příčka patří cizrně jako všestranně využitelné plodině. V čerstvém či zpracovaném stavu je důležitou součástí lidské stravy a využívá se i jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Veronika Sedláková, veronika.sedlakova@mendelu.cz, Ústav biologie rostlin (AF), tel.: +420 606 784 736
Více aktualit
-
V Bruselu dnes v souvislosti se zahájením českého předsednictví Evropské unie začala výstava připomínající zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Od narození jedno z nejslavnějších vědců historie brzy uplyne přesně 200 let. Výstava, kterou…4. 7. 2022
-
Lednický zámek v letních měsících rozzáří květiny
Lednický zámek v letních měsících ještě více rozzáří květiny. Netradiční výstava se bude věnovat historickému vývoji uplatňování rostlin v nejbližším okolí člověka. Jednotlivá zákoutí nás provedou historií aranžování květin i pěstováním rostlin v…30. 6. 2022 -
Vědci navrhnou jihočeským rybníkům budoucnost
Vědci navrhnou strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici, a přitom vycházela vstříc požadavkům společnosti 21. století. V době klimatické změny se mění nároky na krajinu i péči o vodu.…28. 6. 2022 -
Vědci chtějí vdechnout starým trámům nový život
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou hledat využití pro staré trámy ze zbořených budov. V rámci cirkulární ekonomiky chtějí odpadové dřevo recyklovat, udělat z něj třísky a ty pak využít pro výrobu OSB desek, jejichž využití roste v…24. 6. 2022 -
Vědci chtějí zadržet vodu v lese, aby neodtékala
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou…21. 6. 2022 -
Rektor Mareš byl dnes slavnostně inaugurován
Nový rektor Jan Mareš (60), který byl dnes slavnostně uveden do své funkce, vnímá Mendelovu univerzitu v Brně jako tradiční, ale zároveň i jako moderní pracoviště, které svým zaměřením a rozsahem aktivit řeší nejen základní potřeby existence člověka…16. 6. 2022 -
MENDELU spouští nový web, je zaměřený na uchazeče
Mendelova univerzitě v Brně spouští po téměř dekádě nový web. Ten zůstává základním komunikačním prostředkem školy směrem k veřejnosti. Reaguje na potřeby současnosti, propojení se sociálními sítěmi, telefony nebo tablety. Zaměřený je zejména na…15. 6. 2022 -
Tiskové prohlášení k rozhodnutí NAÚ
Správní řízení o odnětí institucionální akreditace se týkalo pouze možnosti akreditovat nové studijní programy v rámci doktorského stupně studia na Provozně ekonomické fakultě.14. 6. 2022 -
Kvalita vody v rybnících se zhoršuje, paradoxně i díky čistírnám odpadních vod
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u…14. 6. 2022 -
Rektor Mareš bude slavnostně inaugurován
Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš (60) bude ve čtvrtek 16. června inaugurován do své funkce. Slavnost se za účasti řady vzácných hostí uskuteční v univerzitní Aule od 14:00 hodin. Akademický senát zvolil Mareše v pořadí 34. rektorem…10. 6. 2022