Cizrna beraní nebo jinak římský hrách je jednou z nejchutnějších luštěnin. Společně s dalšími je někdy označována za tzv. maso chudých. „Už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy, ale díky svému složení, chuti a současně zájmu o pestrost ve stravě i do běžného jídelníčku Středoevropana,“ uvedla Veronika Sedláková z Agronomické fakulty.
Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů, vitamínů a obsahují některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.
Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky, se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám.
„Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto by zde mohla být v budoucnu hojně pěstována. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je její růst ale limitován suchem, které se negativně projevuje na výnosu,“ uvedla Sedláková.
Předejít těmto ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové odolnější odrůdy, o což se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. „Nově vyšlechtěné odrůdy cizrny by měly být určené pro pěstování v našem regionu pro naše klimatické podmínky, což by zajistilo stabilní výnos a zamezilo jeho ztrátám, ke kterým dochází především v době vzcházení a kvetení,“ uvedla Sedláková, podle které lze pozitivní vliv pěstování cizrny pozorovat i na kvalitě půdy. Společně s dalšími luštěninami totiž patří mezi oblíbené rotační plodiny.
Vědci z Agronomické fakulty se nyní zaměřují u cizrny na regulaci vývoje semen a osemení, které slouží jako pletivo zajišťující ochranu semene a objasnění genetického základu ztráty dormance během procesu domestikace. „Pochopení biologických procesů a doplnění chybějících informací o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci je pro zemědělství velmi důležité. Získané informace budou využitelné jak v základním výzkumu, tak ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost k abiotickým stresům, jako je sucho,“ dodala Sedláková.
Kde se cizrna pěstuje?
Prakticky po celém světě. Vedle zemí Blízkého a Středního východu a zemí severní Afriky jde o Austrálii, Rusko, Kanadu, USA, Mexiko, Argentinu a z evropských zemí především o Španělsko, Itálii či Bulharsko. Celkem jde o 57 států. Luštěniny jako takové tvoří kolem 30 % celosvětové produkce plodin, vyšší procento patří už jedině obilninám. Mezi nejvýznamnější luštěniny patří fazol, cizrna a hrách. Právě druhá příčka patří cizrně jako všestranně využitelné plodině. V čerstvém či zpracovaném stavu je důležitou součástí lidské stravy a využívá se i jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Veronika Sedláková, veronika.sedlakova@mendelu.cz, Ústav biologie rostlin (AF), tel.: +420 606 784 736
Více aktualit
-
Mezigenerační univerzitu realizuje Institut celoživotního vzdělávání MENDELU třetím rokem. Od začátku se zaměřuje na spojení generací v rámci rodiny. Prarodiče se v rámci mezigeneračních programů setkávají se svými vnoučaty, společně se vzdělávají a…29. 3. 2023
-
FRRMS MENDELU slaví 15 let od založení
Nejmladší Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií dnes slaví patnácté výročí od svého založení. Oslavy odstartuje Day in Magenta, tedy den pro studenty, akademiky i zaměstnance ve fakultní růžové barvě. V duchu oslav se ponesou i další…28. 3. 2023 -
Krajinářské architektky ze ZF MENDELU uspěly v mezinárodní soutěži
Studentky krajinářské architektury postoupily do semifinále mezinárodní soutěže Streetlife Design Competition. Smíšený tým ze Zahradnické fakulty MENDELU a Fakulty architektury VUT pracoval na návrhu umístěném ve svahu nad Mendlovým náměstím. Cílem…23. 3. 2023 -
Nové Centrum odborného vzdělávání Voda v krajině pořádá Water days: přiblíží,…
Na Mendelově univerzitě v Brně vzniká Centrum odborného vzdělávání Voda v krajině. Jeho cílem bude podpora inovativních přístupů ve vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Tento týden centrum pořádá akci Water days, která probíhá nejen na MENDELU…21. 3. 2023 -
Školní lesní podnik slaví stovku výstavou Pestrý život v pestrém lese
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny si letos připomíná 100 let od svého založení - 100 let kontinuální péče o lesy Mendelovy univerzity v Brně. Jedním z bodů letošních oslav je i výstava pod širým nebem, kterou autoři pojmenovali Pestrý život v…20. 3. 2023 -
Díky osvětě vlastníků půdy budou obce odolnější vůči klimatické změně
Jak se obce připravují na klimatickou změnu, aby vůči negativním vlivům byly odolnější, zkoumají vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. K vyšší odolnosti venkova chtějí aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské…16. 3. 2023 -
Rovnováhu mezi vlky a lidmi v kulturní evropské krajině hledá projekt LIFE WILD…
Porozumět interakcím lidí a vlků v kulturní evropské krajině a předcházet potenciálním kritickým situacím, to si klade za cíl unikátní mezinárodní projekt, který zahájila Mendelova univerzita v Brně. Na řešení se podílí rozsáhlý multidisciplinární…14. 3. 2023 -
MENDELU se proti rozhodnutí Rady NAÚ odvolala
Mendelova univerzita na základě podrobné analýzy formulovala odvolání proti rozhodnutí Národního akreditačního úřadu (NAÚ). Ten rozhodl o odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Ekonomické obory v doktorském typu studijních programů.…10. 3. 2023 -
Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli? Odpovědi hledají…
Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu začnou…9. 3. 2023 -
ESA ocenila projekt satelitu, na kterém spolupracují studenti z VUT s…
Posunout se o krok dále na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT.…2. 3. 2023