Vědci se zaměřili na období mezi lety 2014 až 2019, kdy bylo možné vlky v omezené míře legálně lovit. Porovnávali, zda v okresech, kde se vlci v zimě lovili, byly škody na ovcích v následující pastevní sezóně nižší než v okresech, kde se vlci nelovili. „Přestože je lov vlků často prezentován jako nástroj ke snížení konfliktu na místní úrovni, ve skutečnosti chovatelé ovcí a dobytka neměli z tohoto kompromisního řešení žádný prospěch. Některé studie z jiných zemí dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky,“ uvedl Miroslav Kutal, hlavní autor studie z Mendelovy univerzity v Brně. 

Vědci zkoumali i další faktory, které škody na hospodářských zvířatech mohou ovlivňovat – množství chovaných hospodářských zvířat nebo velikost populací divoce žijících kopytníků. Zaměřili se i na potravu vlka. Výzkum prováděli v modelové oblasti západního Slovenska. Výsledky ukázaly, že se hospodářská zvířata v potravě vlků vyskytovala jen vzácně, tvořila přibližně jen půl procenta zkonzumované biomasy. 

Podle vědců je četnost útoků pravděpodobně ovlivněna i jinými faktory, například kvalitou zabezpečení hospodářských zvířat. Tato data však nebyla sledována. „Spíše než na lov vlků by se Slovensko mělo soustředit na podporu chovatelů v oblastech s trvalým výskytem vlka. Na rozdíl od chovatelů v České republice je na Slovensku značně limitovaná možnost získaní dotace na realizaci preventivních opatření a úhradu zvýšených nákladů souvisejících například s používáním pasteveckých psů nebo košárováním, tedy přemisťováním zvířat do uzavřených prostor na noc,“ doplnil Martin Duľa z Mendelovy univerzity v Brně, který se na studii také podílel. 

Téma lovu vlků je aktuální i na evropské úrovni. „Předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala členské státy k dodání dat týkajících se populací vlků a jejich dopadů, aby mohla zvážit případnou změnu evropské legislativy. Modelový příklad ze Slovenska, kde byl lov vlků umožněn, ale ukázal, že změna ochrany vlka na evropské úrovni nemusí být pro místní obyvatele vždy přínosem,“ zhodnotil Kutal.  

Kontakty pro bližší informace: Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., +420 728 832 889, miroslav.kutal@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa, LDF MENDELU; Mgr. Martin Duľa, Ph.D., +420 770 137 635, martin.dula@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa LDF MENDELU 

Plná verze článku je přístupná v režimu Open Access