Dlouhodobě se tak podíl slepic chovaných v klecích oproti alternativním systémům snižuje. Aktuálně jde přibližně o tři čtvrtiny slepic v rámci registrovaných chovů. „Drůbežáři nemají moc na výběr, pokud budou chtít na trh uvádět vejce přes obchodní řetězce, musí technologie vyměnit. Někteří svou činnost ukončují úplně,“ zhodnotila situaci Lichovníková. Tato změna už teď vede ke zdražení vajec. V některých obchodních řetězcích levná vejce z klecí označená číslem 3 nejsou k dostání. „Pokud obchodní řetězce avizovaly, ovšem nezávazně, že vejce z klecí nebudou prodávat, neměly by čistě teoreticky fungovat ani zvýšené dovozy levných vajec. Zakázat dovoz vajec z klecí například z Polska nemůžeme, protože by se jednalo o porušení pravidel jednotného trhu EU,“ shrnula Lichovníková, podle které můžeme do budoucna spíše očekávat mírné snížení spotřeby vajec a zvýšení produkce v domácích hospodářstvích, tedy mimo zemědělský sektor.

Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu. Evropská komise v letech 2006 a 2015 zkoumala, jak vnímají konzumenti všech členských zemí welfare, tedy podmínky chovu hospodářských zvířat. „Jestli vůbec ví, o co jde, zda je tato problematika zajímá a jestli by byli ochotni si připlatit za produkty, které pocházejí z chovů zajišťujících hospodářským zvířatům lepší podmínky života,“ doplnila vědkyně.

V roce 2006 skončila Česká republika mezi zeměmi, kde konzumenti měli jen malé povědomí o chovu hospodářských zvířat a ani je tato problematika nezajímala. O devět let později jsme se naopak umístili mezi třemi zeměmi, ve kterých se zájem konzumentů zvýšil nejvíce. Přesto téměř polovina respondentů odpověděla, že není připravena platit vyšší cenu za produkty z welfare chovů. „V roce 2019 jsme provedli na MENDELU dotazníkové šetření a z výsledků vyplývá, že 48 % respondentů při nákupu vajec zohledňuje především cenu a jen 36 % způsob chovu,“ doplnila Lichovníková.

Hodnotit kvalitu života hospodářských zvířat je složité, proto se v jejich chovu používá termín welfare, v rámci kterého chovatelé stanovili měřitelné ukazatele. „Nejde o nějaký nový převratný pohled, již v šedesátých letech minulého století se lidé aktivně zajímali o podmínky chovu zvířat. Jen jedno z kritérií hodnocení welfare se ale týká možnosti projevovat přirozené chování, a tady je mezi chovem v klecích a volným chovem velký rozdíl,“ zhodnotila Lichovníková. Slepice jsou velmi aktivní zvířata, k jejich přirozenému chování patří pohyb, hrabání a hledání si potravy. V tomto směru je chov v klecích značně omezuje.

Pokud jde o nutriční kvalitu vajec, může být ovlivněna výživou, ale mezi technologiemi chovu v ní není rozdíl. „V alternativních technologiích může být vyšší výskyt nestandardních vajec, především znečištěných, což ale lze kvalitním managementem řešit. Ovšem zkušenosti našich chovatelů s volným ustájením jsou velmi omezené vzhledem k dlouhé tradici chovu nosnic v klecích,“ popsala vědkyně. Vejce se v České republice produkují v zemědělském sektoru i v domácích hospodářstvích. „Kdybychom nepočítali dovozy a vývozy, tak se soběstačnost ve spotřebě pohybuje na cca 86 %,“ uzavřela Lichovníková.

Kontakt pro bližší informace: prof. Ing Martina Lichovníková, Ph.D., martina.lichovnikova@mendelu.cz, Tel.: +420 774 477 016, Ústav chovu a šlechtění zvířat (AF)