„Za dobu své existence prošlo zašlé písmo a vyobrazení na památníku jednou až dvěma rekonstrukcemi rozdílné kvality. Až letos, 84 let od jeho vzniku, došlo k odbornému zrestaurování,“ uvedla Petra Packová, správkyně arboret Školního lesního podniku MENDELU. Převážně ruční a časově náročné práce probíhaly od dubna do konce srpna, v jejich průběhu se u památníku vystřídali restaurátoři, kameníci i absolventi FAVU, kteří zabezpečili finální umělecké práce.
V první fázi byly mechanicky odstraněny nálety mechů, špína a prach za pomoci ocelových kartáčů. Následovalo čistění povrchu metodou suchého mikro tryskání. „Tím byla odstraněna aktivní část mechů a mohli jsme přistoupit k ručnímu čistění bílých nápisových ploch za pomoci skalpelů a kartáčů a k dočištění parním čističem, což je metoda šetrná k okolnímu prostředí. Poté se ke slovu dostali profesionální kameníci, kteří nápisové plochy zbrousili tak, aby bylo odebráno co nejmenší množství hmoty,“ popsala restaurátorka Eliška Trávníková. Následně probíhalo zafixování veškerých prasklin pomocí injektáže jemné maltoviny a v případě bílých ploch tmelení písma. Teprve poté se mohly nanést potřebné vrstvy barvy. „Velkým plusem současného procesu restaurování je, že jsme památník odborně zajistili, aby do něj nepronikala vlhkost,“ uvedla Trávníková.
Památník Stromů je monumentální sedm metrů vysoká stavba zbudovaná z cementu a teraca. Cizojazyčnými pořekadly a úryvky básní na něm vzdávají národy celého světa hold stromům a lesu. Hold Čechů se nachází na jižním průčelí. Jedná se o báseň Jaroslava Vrchlického Stromy, kterou zhudebnil Antonín Dyk, profesor ochrany lesů a myslivosti na Vysoké škole zemědělské v Brně (dnes MENDELU). „Partitura je vyryta v takových rozměrech, že pěvecký sbor, který by stál před památníkem, by mohl podle ní skladbu zazpívat,“ nastínila Packová. V rámci slavnostního odhalení skladba vůbec poprvé u památníku zazní, zazpívá ji kvarteto tvořené členy pěveckého sboru Národního divadla Brno.
Památník Stromů vznikl v roce 1938 jako součást budovaného Lesnického Slavína podle projektu Josefa Opletala, profesora lesní těžby a průmyslu na Vysoké škole zemědělské. Památník je díky osobitému pojetí a způsobu zpracování dodnes pokládán za zastřešující dílo Lesnického Slavína. Ke stavbě památníku Opletal vybral místo v bývalé lesní školce nad obcí Řícmanice. Místo s bohatou výsadbou cizokrajných dřevin i zrušená lesní školka byly v roce 1969 využity k založení Arboreta Řícmanice, jehož součástí se stal i Památník Stromů.
Veřejnost si bude moci zrestaurovaný památník poprvé zblízka prohlédnout v rámci dne otevřených dveří, který arboretum chystá 25. února příštího roku.
Kontakt pro bližší informace: Petra Packová, správkyně arboret a lesní pedagožka, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, tel.: +420 778 782 728, petra.packova@slpkrtiny.cz
Více aktualit
-
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie se letos otevírá v Kuřimi a Hustopečích
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025