První čísla z Moravy nabízí zajímavé srovnání s poměry v Čechách, kde po roce 1945 zaniklo zhruba desetkrát více sídel. Původně německé obce nebyly dosídlené zejména na severní Moravě a ve Slezsku. Jen na Jesenicku vědci zmapovali zatím 33 bývalých obcí a osad. „Důvodem jejich zániku jsou mimo jiné přírodní podmínky, tedy zejména výrazně chladnější klima, vyšší nadmořská výška a členitost území, nižší úrodnost půd a podobně. Z těchto důvodů nebyly původně německé obce po roce 1945 dosídleny, domy stát nechal zbourat v organizovaných demolicích a často se nedochovaly ani sakrální památky,“ uvedla Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie (AF) MENDELU.
Dalších 18 obcí přestalo existovat po zřízení vojenského výcvikového prostoru Libavá, čtyři obce a osady včetně jihomoravského Mušova pohltily nově budované přehrady, v okolí jaderné elektrárny Dukovany pak zanikly dvě obce a jedna osada, přičemž z každé z nich zbyla jen kaplička. Komunistický režim u hranic s Rakouskem na jižní Moravě navíc budoval pohraniční pásmo. V této souvislosti zanikla osada Ječmeniště na Znojemsku a jedna další osada, další obce zanikaly také z důvodu důlní činnosti. Jejich přesný počet ještě budou vědci zjišťovat. Kromě zmíněných hlavních důvodů zmapovali odborníci i některé specifické příklady. Je jím zánik obce Muzlov z důvodu ochrany Březovského vodovodu nebo zbourání fungujícího a dosídleného sídla ruskou armádou na přelomu 60. a 70. let 20. století.
Vědci při své práci vycházeli z dochovaných statistických údajů, dobových map a historické literatury. Po rešerši historiků v archivech odborníci z MENDELU tyto informace doplňovaly krajině-ekologickými analýzami historických map a aktuálních map v kombinaci s terénním průzkumem.
„V současné době probíhá finalizace databáze historických, demografických a krajině-ekologických informací a fotodokumentace k jednotlivým sídlům, které budou následně vizualizovány v interaktivní mapě,“ uvedla Vavrouchová. Stejně tak vědci chystají pro vybrané obce, které z map už zmizely, „kroniku“, která jejich historii formou audiovizuálních dokumentů připomene. Konkrétně jde o Zastávku, Hřibovou a Javornou na Jesenicku. Pohled do historie doplní rozhovory s pamětníky, které vědci dohledali a nahrávali jejich vzpomínky.
K celému projektu, který financuje Ministerstvo kultury, vědci chystají mapový portál, na kterém bude možné dohledat různé informace, například vývoj počtu obyvatel, historii a důvody zániku obcí, mapové podklady a podobně. Chystá se i výstava včetně vizualizací a 3D modelů vybraných zaniklých vesnic. Proběhne v roce 2022 a bude mít putovní charakter v rámci regionu Jesenicka.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Hana Vavrouchová, Ph.D., Ústav aplikované a krajinné ekologie (AF), hana.vavrouchova@mendelu.cz, +420 545 132 490
Na snímku je zaniklá obec Pelhřimovy. Foto: Archiv MENDELU