V lesích, v nichž se historicky hospodařilo výmladkově, se dařilo organismům s rozmanitými nároky na prostředí. Docházelo v nich k pravidelné těžbě, udržování prosvětlených stanovišť a vyskytovaly se v nich tak všechny sukcesní fáze lesa. Celková rozmanitost v těchto nížinných evropských lesích ale skončila spolu s opuštěním tohoto typu hospodaření. Nejohroženější skupinou se stali bezobratlí živočichové. „Konkrétně pavouci se řadí mezi nejrozmanitější skupiny bezobratlých predátorů s jasnými nároky na prostředí, čímž se stávají optimálními bioindikátory pro posouzení stavu životního prostředí. Mnoho vzácných a ohrožených druhů pavouků je vázáno na světlé lesy, kde jsou v případě uzavření korunového zápoje, který po opuštění výmladkového hospodaření nastal, nahrazeny běžnými stínomilnými druhy,“ řekl Tomáš Hamřík z Ústavu ekologie lesa.
Data o tom, zda dojde ke zvýšení biologické rozmanitosti na místech, kde se začne opět hospodařit výmladkově, ale dosud vědcům chyběla. Ve studii se zaměřili na národní park Podyjí. „Historicky byly tyto lesy vystaveny pařezení, které bylo postupně opuštěno během první poloviny 20. století. Nyní je v rámci obnovy pařezení opět zaváděno, a naší snahou je porozumět dopadům tohoto procesu. Studie prokázala pozitivní vliv obnovy výmladkového hospodaření na celkovou biodiverzitu epigeických, tedy na povrchu půdy žijících, pavouků,“ vysvětlil spoluautor studie Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
„Nejvíce druhů bylo zjištěno v porostech v pokročilém stadiu sukcese, tedy minimálně pět až šest let od obnovy pařezení. Každé stadium sukcese však nabídlo podmínky pro odlišné společenstvo pavouků. Prosvětlené plochy v raném, tedy krátce po obnově pařezení, a pokročilém stadiu sukcese hostily pestrá společenstva vzácných a ohrožených světlomilných druhů. Naopak pro bezzásahové plochy v pozdním stadiu sukcese byla charakteristická stejnorodá společenstva s běžnými stínomilnými druhy,“ shrnul závěry studie Hamřík.
Podle vědců LDF výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily význam obnovy výmladkového hospodaření pro udržení biodiverzity v chráněných dubových lesích.
Do výzkumu v národním parku Podyjí se aktivně zapojili i odborníci z Maďarského institutu pro ekologický výzkum – Centre for Ecological Research pod vedením Dr. Róberta Gallé, který se podílí také na výzkumu vlivu hospodaření na biodiverzitu pavouků v oblasti lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje.
„Uvedené výzkumy poskytují nové poznatky v oblastech ekologie společenstev a ochranářské biologie. Z praktického hlediska přináší výsledky, které zdůrazňují význam obnovení tradičních způsobů lesního hospodaření pro ochranu biodiverzity nížinných lesů a tyto poznatky jsou v současné době úspěšně aplikovány, například ve správě NP Podyjí či CHKO Pálava,“ uzavřel téma Hamřík.
Výzkum byl finančně podpořen projektem Interní grantové agentury Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Garantem je Ondřej Košulič. Výzkumy zaměřené na výmladkové hospodaření probíhají v dlouhodobé spolupráci s Radimem Hédlem z Botanického ústavu AV ČR v Brně.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Tomáš Hamřík, Ústav ekologie lesa LDF MENDELU, +420 605 453 461, tomas.hamrik@mendelu.cz; Ing. Ondřej Košulič, Ph.D., +420 545 134 183, ondrej.kosulic@mendelu.cz, Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU
Text publikovaný Evropskou komisí
Na fotce: Ohrožená skálovka rodu Callilepis, která se specializuje na lov mravenců. V prosvětlených porostech byly hojně nacházeny oba druhy tohoto rodu. Jedná se o teplomilné pavouky, kteří se vyskytují na stepních či lesostepních stanovištích s řídkou vegetací.