„U dětí s nadváhou a obezitou, na rozdíl od těch s normální hmotností, převažovala vyšší citlivost na negativní emoce, jako jsou smutek, starosti nebo rozrušení. Stejně tak vykazovaly tyto děti vyšší chuť na jídlo v přítomnosti externích podnětů, jako je konzumace jídla ostatními nebo při procházení kolem fastfoodů a cukráren,“ shrnula výsledky sociální geografka Dana Hübelová.

Ukázalo se, že emoční faktory hrají také významnou roli v chování dětí při jídle, zejména u těch s nadváhou nebo obezitou. „Tito jedinci častěji konzumují jídlo jako reakci na negativní emoce, například smutek, starosti nebo rozrušení. Nuda se ukazuje jako hlavní faktor, který ovlivňuje emoční jedení nejen u dětí s nadváhou a obezitou, ale také u těch s normální hmotností, a to u třetiny sledovaných dětí. Přesto platí, že emoční jedení je výraznější u obézních dětí, ale může být širším problémem zvládání stresu a emocí u dětí obecně,“ upozornila Hübelová.

Také vnější podněty, jako například vůně jídla nebo přítomnost fastfoodu, významně ovlivňují chuť na jídlo. U dětí s nadváhou nebo obezitou se častěji objevuje chuť k jídlu, pokud jsou vystaveny přítomnosti jídla u ostatních nebo při přechodu kolem stánku s občerstvením. „Tento vzorec chování podporuje myšlenku, že externí podněty mohou u obézních dětí narušovat přirozenou kontrolu hladu, což může přispívat k jejich váhovému nárůstu,“ vysvětlila vědkyně.

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že u dětí s nadváhou a obezitou je vyšší tendence k omezování příjmu potravy ve srovnání s dětmi s normální hmotností. „Zjištění naznačují, že více než třetina těchto dětí dbá na kontrolu svého jídelníčku a téměř polovina se snaží jíst méně po přechozím přejídání nebo alespoň omezit jídlo po večeři. Tyto restrikční praktiky, přestože mají za cíl regulaci hmotnosti, mohou vést k cyklu omezení a následného přejídání, což paradoxně zvyšuje riziko přibírání na váze,“ popsala Hübelová.

„Lékaři podporují tvrzení, že obezita začíná v rodině. Proto cílíme nejen na děti s nadváhou a obézní, ale zejména na jejich rodiny, jelikož hlavně děti v nižším věku nemají možnost si sami nakupovat potraviny a připravovat si jídlo. Obezita je problém, který často bude pokračovat i v dospělosti a bude se spojovat s řadou dalších zdravotních komplikací. Vlastně se zaměřujeme na prevenci zdraví budoucích dospělých,“ přiblížila Hübelová. Z výsledků vyplývá, že intervence zaměřené na zlepšení stravovacích návyků by měly zahrnovat nejen podporu zdravého stravování, ale také rozvoj emoční regulace a zvládání vnějších podnětů.

Výzkumný vzorek tvořilo 98 participantů ve věku 11–17 let, z toho 53 dětí s obezitou nebo nadváhou z Dětské léčebny ve Křetíně a 45 dětí s normální hmotností z Dětské léčebny v Ostrově u Macochy. Jde o rizikový věk, kdy hmotnost výrazněji narůstá. Zároveň jsou děti už schopné samy za sebe vyplnit psychologický dotazník týkající se jejich stravovacích návyků. Součástí dotazníku byla právě i motivace k jídlu, která může být spojená s různými emocemi nebo nudou.

V posledních desetiletích se výskyt nadváhy a obezity v Česku významně zvýšil. Podle českých odborníků na výživu má vyšší než normální tělesnou hmotnost více jak 60 % dospělé populace, stoupá i počet dětí s nadváhou či obezitou. V roce 2021 mělo vyšší než normální tělesnou hmotnost 26 % dětské populace ve věkové kategorii 5–17 let, zatímco v roce 1991 to bylo 10 %.

Kontakt pro bližší informace: doc. PhDr. Dana Hübelová, Ph.D., dana.hubelova@mendelu.cz, +420 734 509 405, Ústav sociálních studií FRRMS MENDELU

Ilustrační fotografie: Adobe Stock