Proč jste přistoupili ke zrušení výuky?
Výuku jsme nezrušili, pouze jsme na 14 přešli na jinou formu vzdělávání. Z prezenční formy na distanční. Takže výuka běží. Rozdíl je v tom, že studentům je veškerá práce zadávána e-mailem. Nekonají se přednášky, nekonají se cvičení. Studenti nedocházejí do areálu. Tím omezujeme setkávání a srocování velkého počtu lidí na jednom místě. Důvodem je, že nejsem schopna zamezit tomu, aby zaměstnanci univerzity nepřicházeli do styku se studenty, kteří byli v ohniscích výskytu koronaviru. Na univerzitě máme 800 zahraničních studentů, což je poměrně velké číslo. Větší část z nich je z Evropské unie.
Máme zhruba deset procent zaměstnanců ve věku nad 60 let. Celá řada z nich trpí kontraindikacemi, což je třeba diabetes nebo kardiovaskulární choroby. Celý postup byl konzultován s našimi kolegy, kteří se zabývají výzkumem virů. Doporučovali toto preventivní opatření zavést. Nechtěla bych šířit paniku, ale jako důvod uváděli, že čím je vyšší počet nakažených, tím vzrůstá riziko mutace viru. Historie ukazuje, že virus mutuje do jiného viru třeba s daleko vyšší agresivitou. Roli sehrál i fakt, že jsme se rozhodovali v pondělí a dva ze tří nakažených v tu chvíli byli student a akademik. Pak se to zvýšilo na tři.
Když mluvíte o šíření paniky, nezvažovali jste, zda ji vyhlášení takového rozsáhlého opatření nemůže posílit?
Jasným způsobem jsme to deklarovali jako preventivní opatření. Ta se dějí dopředu, aby se zabránilo nějaké situaci. Hysterismus většinou nastává až potom, když nějaká situace nastane a preventivní opatření nebyla učiněna.
Jak na opatření reagovali studenti?
Opatření samozřejmě vítají zaměstnanci. Domnívám se, že studenti pochopili, co je jeho účelem a nemají s ním problém. Ale samozřejmě populace je rozdělená, takže zcela jistě se najdou lidé, kteří se domnívají, že to opatření je zbytečné.
Myslíte si, že by stejně jako vy měly postupovat všechny univerzity v Česku?
Je to rozhodnutí každého rektora. Nejsme sami, kdo takto postupoval. Domnívám se, že racionální je činit preventivní opatření a univerzity by měly mít nějakou společenskou odpovědnost.
Zrušení prezenční výuky na vaší univerzitě zatím platí do 15. března. Předpokládám, že se datum může měnit. Jak bude muset situace vypadat, abyste ho odvolali?
Nedokážu předjímat, co bude příští týden. Nicméně těch 14 dní je zhruba inkubační doba od bodu návratu 25 tisíc lidí z jarních prázdnin v inkriminovaných regionech. Pokud nedojde k dalšímu šíření nákazy, samozřejmě se normálně vrátíme k prezenční formě výuky.
Mezitím ale lidé mohou dále cestovat a může se nakazit někdo další, u koho se nemoc projeví později.
Možná lidé mohou cestovat, ale my jsme vydali opatření rektora. Zaměstnanci mají zákaz cestovat do regionů postižených koronavirem. Pokud by tam přece jen někdo cestoval, nemůže se po svém návratu vrátit na pracoviště a má na 14 dní home office, abych zabránila šíření v kolektivu. Taktéž je zákaz zvát hosty z regionů postižených koronavirem.
V případě Itálii se zákaz vztahuje na celou zemi, nebo jen postižené oblasti?
V tuto chvíli se řídíme tím, co říká hygienická stanice. Máme tam vyjmenovány severní regiony, teď to zřejmě rozšíříme i na Trentino, protože nakažená maminka z Prahy přijela právě odtamtud.
Pro zaměstnance tedy platí zákaz. Co studenti?
Studenti dostali stejné doporučení. Mohu to kontrolovat u studentů, kteří jsou ze vzdálenějších regionů, to znamená z Asie. Těm musíme potvrzovat vízum, takže máme jasný přehled o tom, jestli studenti vyjeli, nebo nevyjeli. V rámci Evropské unie se to samozřejmě kontroluje těžce. V souvislosti s tím, že Itálie včera zavřela všechny univerzity a školy – a zvažuje to i Německo -, aktuálně stahujeme naše české studenty, kteří jsou na Erasmu v ostatních částech Itálie.
Jak to probíhá? Prostě jste jim napsali, ať se vrátí domů?
Nejsou to stovky studentů. My je samozřejmě jednotlivě kontaktujeme s tím, že jim doporučujeme se vrátit zpátky do České republiky. Už jsme hovořili o tom, že se kontrakty zruší a přesunou na jiné období. Třeba na zimní semestr.
A týká se to tedy jen studentů v Itálii?
Aktuálně se to týká studentů v Itálii. Studenty, kteří byli v Číně už jsme samozřejmě stáhli. Jsou zpátky v České republice.
Zdroj: ihned.cz
Odkaz na článek najdete zde.
Více aktualit
-
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022
-
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022