Nejčastěji testují vědci a vědkyně osivo na přítomnost bakterie Xantomonas campestris pv. campestris (Xcc), která způsobuje bakteriální černou žilkovitost brukvovitých rostlin. Mezi typické symptomy této choroby patří nekrózy ve tvaru písmene V na listech a černání cévních svazků. Osivo se na několik hodin ponoří do pufrovaného roztoku, ve kterém nabobtná, následně se rozdrtí a získaný homogenát se testuje jak pomocí kultivačních technik, tak metodami založenými na PCR. „Výhodou PCR je, že k odhalení přítomnosti bakterie postačí opravdu jen malé množství osiva – v praxi tedy několik semínek. Navíc je možné určit i to, kolik bakterie se ve vzorku nachází, a tím stanovit míru napadení testované šarže,“ vysvětlil Jakub Pečenka z Mendelea – ústavu genetiky ZF MENDELU.
Životní cyklus Xcc začíná na povrchu listů, kde se tato bakterie nachází epifytně. Přirozený vstup do rostliny nastává za podmínek vysoké vzdušné vlhkosti a teploty, kdy se na okrajích listových čepelí tvoří kapky vody, formou takzvané gutace. „Tyto kapky vznikají vylučováním přebytečné vody cévním systémem, ale rostlina je dokáže opět vtáhnout zpět do pletiv. Pokud se v gutační kapce nachází i bakterie, dostane se spolu s ní přímo do rostliny a začíná kolonizovat její vnitřní pletiva. Tím začíná kolonizace cévního systému, odkud se patogen šíří do celé rostliny, včetně pletiv, ze kterých se zakládají semena. Tak vzniká infikované osivo,“ vysvětlil Pečenka. Sekundárně se bakterie na poli šíří i dalšími cestami – prostřednictvím poranění, škůdců či odstřikem dešťových kapek.
Kromě testování osiva se vědecký tým zabývá také vývojem přípravků na ochranu rostlin na bázi pokročilých nanomateriálů a sledováním jejich účinků. Cílem je ověřit účinnost přípravků vůči různým patogenům a zároveň posoudit jejich zátěž pro životní prostředí i škodlivost pro samotné rostliny. „K tomu využíváme analýzu genové exprese rostlin, díky které dokážeme posoudit jejich reakci jak na přítomnost patogenu, tak na testovaný přípravek,“ uvedl vědec.
Na vývoji ochranných přípravků spolupracuje vědecký tým s Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty. Jedná se především o přípravky na bázi nanomateriálů, mezi nimiž se využívají zejména sloučeniny mědi, grafenu, stříbra, zinku a křemíku. „Nanomateriály dokážou pronikat do buněčné struktury, takže i malé množství postačí k dosažení účinné ochrany. To zároveň znamená menší zátěž pro životní prostředí,“ vysvětlil Pečenka. V experimentálním testování se uplatňují také přípravky na bázi fenolických látek, které se přirozeně vyskytují v léčivých a kořeninových rostlinách.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Jakub Pečenka, Ph.D., +420 608 111 498, jakub.pecenka@mendelu.cz, Mendeleum – ústav genetiky, ZF MENDELU
Nechte si zprávu přečíst:
Více aktualit
-
Poslední únorovou sobotu se v Arboretu Řícmanice koná zimní den otevřených dveří. Součástí programu jsou komentované prohlídky s dendrology Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Návštěvníci mají možnost dozvědět se více o vzácných jehličnanech,…24. 2. 2026
-
Univerzita v budově X otevírá nový MENDELU SHOP
Dnes se v přízemí budovy X slavnostně otevírá nový MENDELU SHOP, kde bude možné zakoupit univerzitní merch, jako jsou mikiny a trička. Novou kategorii reklamních předmětů tvoří kolekce Green Choice, ve které návštěvníci obchodu najdou například…23. 2. 2026 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní
Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů zanikl. Region však stále patří ke krajům s největším počtem provozů, aktuálně je jich 70.20. 2. 2026 -
Výuková videa k CNC technologiím reagují na proměnu dřevařského průmyslu
Pandemie covid-19 zásadně ovlivnila podobu výuky technických oborů. Omezení praktické výuky tehdy přivedlo pedagogy Lesnické dřevařské fakulty MENDELU k hledání nových cest, jak studujícím zprostředkovat klíčové dovednosti. V důsledku této situace…16. 2. 2026 -
Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a…
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026 -
V Brně-Komíně se otevírá nová pobočka Univerzity třetího věku
Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín otevírá novou pobočku Univerzity třetího věku. Jde o vůbec první pobočku U3V MENDELU přímo na území města Brna mimo areál univerzity a zároveň již osmou pobočku v celé síti.…11. 2. 2026 -
Prohlídka laboratoří on-line i virtuální pitevní stůl. Výuku na MENDELU…
Výuka biologických a biotechnologických předmětů se na Agronomické fakultě MENDELU rozrůstá o digitální novinky. Podnětem k tomu byla dlouhotrvající distanční výuka během pandemie, při které museli pedagogové a pedagožky výuku upravovat a…10. 2. 2026 -
Soutěž Czech Brew Star na MENDELU představí piva ze šesti zemí, přihlášeno je…
Na Mendelově univerzitě Brně se dnes koná degustační den prvního ročníku mezinárodní soutěže nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Czech Brew Star, navazuje na pilotní nultý ročník, který na univerzitě proběhl loni. Organizátorem je Beer Academy ve…6. 2. 2026 -
Antioxidanty v odpadních materiálech se dají využít v potravinářství i k…
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zabývá výzkumem antioxidantů v odpadních materiálech, zejména ve dřevinách. Často totiž může rostlinný odpadní materiál obsahovat větší množství vybraných antioxidantů než běžné potraviny, využít se dají jak v…4. 2. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů,…
Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také…27. 1. 2026