„Zemědělství je v současné době veřejností většinou kritizováno za znečišťování životního prostředí hnojivy a pesticidy, za velké lány řepky, emise skleníkových plynů z chovu skotu a za řadu dalších věcí. Některé kritiky jsou v tomto směru oprávněné, pěstování meziplodin je ale jednoznačně pozitivním jevem, který navíc obohacuje krajinu jako celek,“ uvedl Vladimír Smutný.
Meziplodiny plní celou řadu funkcí, které jsou významné nejen pro zemědělce a jejich půdu, ale i pro sousední ekosystémy. Odebíráním nitrátů z půdy omezují riziko kontaminace podzemních vod. Zastíněním půdy zlepšují strukturu půdy, která v přírodě nikdy není delší dobu holá. Takto pokrytá půda je chráněna před erozí. „Hustý pokryv a konkurence kořenů o vodu a živiny omezuje také růst plevelů a meziplodiny tak mohou omezit používání herbicidů. Kvetoucí porosty meziplodin plní také estetickou funkci v krajině a potěší všechny chovatele včel,“ uvedl Hejduk.
Úspěšné založení porostů meziplodin není jednoduchou disciplínou. Základem je včasný výsev už v červenci, aby měly rostliny dostatek času k produkci biomasy a mohly i vykvést. Dostatečné množství biomasy je významné pro vytvoření rozsáhlého kořenového systému pro zachycení nitrátů a dalších mobilních živin, pro eliminaci eroze půdy a zejména pro obohacení půdy o organickou hmotu, která jednak zvyšuje půdní úrodnost, ale také slouží jako zdroj energie pro půdní organismy, které půdu oživují. „Bobovité rostliny dovedou pomocí bakterií na svých kořenech poutat vzdušný dusík a šetří tak následně náklady na nákup minerálních dusíkatých hnojiv a tím omezují i emise skleníkových plynů,“ doplnil Vladimír Smutný z Agronomické fakulty.
Dalším důležitým faktorem je výběr vhodných druhů rostlin. Podle dotačních podmínek nelze vyset pouze jeden druh, ale musí být vyseta směs minimálně dvou nebo lépe více druhů. V minulosti byla hlavní meziplodinou hořčice bílá. Její výhodou je rychlý počáteční růst a levné osivo. Nevýhodami jsou naopak její příbuznost s řepkou olejnou a tudíž možnost přenosu chorob a škůdců, ale také produkce různých antimikrobiálních látek, které omezují rozvoj půdní mikroflóry. Proto je dnes častěji používána svazenka vratičolistá, popř. shloučená, čirok, pohanka, lnička, jetel alexandrijský, j. šípovitý a j. inkarnát, jílek jednoletý, peluška, mastňák habešský, ředkev olejná, ozimá řepice, slunečnice a další. Výběr druhů do směsí není náhodný, ale je třeba zohlednit termín výsevu, strukturu dalších plodin v osevním postupu , ale i výskyt patogenních háďátek a dalších škodlivých organismů.
Výhodou pro zemědělce bylo letošní příznivé počasí. Na některých místech porosty dorostly do výšky 80 až 120 cm a vytvořily záplavu květů pro včely, čmeláky i další opylovače. Současně rozzářily a oživily celou okolní krajinu. „Po ukončení vegetace vytvoří na povrchu půdy mulč, který bude chránit půdu před erozí, výparem i slunečním zářením. Následně bude půda pásově zpracována a na jaře pak vyseta například kukuřice jako cílová plodina,“ dodal Hejduk. Hlavním přínosem je to, že nehrozí vodní eroze půdy a kukuřice může být pěstována i na svažitých plochách, kde by ji jinak zemědělci dát nemohli.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Ústav výživy zvířat a pícninářství (AF), stanislav.hejduk@mendelu.cz, tel.: 731 454 363; doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ústav agrosystémů a bioklimatologie, vladimir.smutny@mendelu.cz, tel.: 603 231 018
Více aktualit
-
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022
-
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022