Spojitost mezi zemědělskými obory a kosmickým průmyslem nemusí být na první pohled zřejmá, již nyní ale v praxi funguje. „Pokud se podíváme trochu více do budoucnosti, velkou výzvou pro většinu zemědělských oborů bude zajištění kvalitní a dlouhodobě udržitelné stravy astronautům na oběžných drahách i dlouhodobých misích na jiné planety. Strava v podobě brambor a jiných plodin to ale zřejmě nebude. Domníváme se, že dobrou volbou budou právě mikrořasy, kterými se zde na univerzitě zabýváme již několik let,“ objasňuje Libor Lenža, vedoucí Laboratoře Space Agri Technologies na Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Podle Adama vesmírný výzkum v sobě vždy zahrnoval progresivní technologie, které se následně velmi rychle staly součástí běžného života lidí. „Jako univerzita můžeme nabídnout expertízu v oblasti řasových biotechnologií, moderních editací genomu a řady dalších včetně zemědělské produkce, která bude čelit v mimozemském prostoru obrovským výzvám,“ popisuje Vojtěch Adam, vedoucí Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v minulosti podíleli na projektech Evropské kosmické agentury ESA. Univerzita také spolupracuje se společností SAB Aerospace, největší tuzemskou firmou v odvětví kosmického průmyslu a jednou ze zakládajících firem klastru, a to v rámci připravované mise Slavia, která by mohla položit základní kámen pro pozdější kosmickou těžbu na asteroidech. „Už dnes využíváme velmi pokrokové technologie a dalo by se říct, že možná ani nejsme schopni dohlédnout na další vyvíjející se aplikace, které budou velmi dobře použitelné právě i v oblastech agronomie a jiných, kterými se zde na MENDELU úzce zabýváme,“ dodává Lenža.
Vzniklý klastr má za cíl přispívat nejen v rámci výzkumných aktivit, ale i v oblasti vzdělávání a popularizace vědy. „Jedním z důvodů našeho členství je i založení nové Laboratoře Space Agri Technologies, která se zabývá vývojem pokročilých metod využitelných pro pěstování rostlin a kultivaci mikrořas v extrémním prostředí včetně kosmického prostoru. Již nyní jsou někteří studenti zapojeni do projektů, které v rámci klastru připravujeme, a mohou tak v našich laboratořích sami provádět experimenty,“ vysvětluje Lenža. Univerzita bude moci studentům do budoucna nabídnout i odbornou praxi v některých prestižních členských firmách. Zájem o toto odvětví mezi nimi totiž rapidně vzrůstá. „Již nyní máme vypsaných několik závěrečných prací, které se zabývají vesmírným výzkumem. Pozorujeme velký zájem o tato unikátní témata a chceme studentům nabídnout možnost se v tomto odvětví více vzdělávat,“ popisuje Adam.
Hlavním motivem pro vznik samotného Brno Space Cluster byla společná touha po spolupráci a vytváření vlastních a náročnějších vesmírných projektů, vědeckých i komerčních. „Jedna firma zvládne něco málo, ale jako klastr máme mnohem větší šanci prorazit a dělat větší a konkurence schopnější projekty. Máloco v tomto průmyslu dělá jen jedna firma, z vlastní zkušenosti víme, že je to hlavně o spolupráci,“ přiznává Václav Havlíček, manažer Brno Space Cluster.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Libor Lenža, Vedoucí laboratoře Space Agri Technologies na Ústavu chemie a biochemie AF, libor.lenza@mendelu.cz