Vědcům se nález nového pryšce povedl v odlehlé části Somálska. Podle Pavla Hanáčka z Ústavu biologie rostlin na Agronomické fakultě byl nález do určité míry náhodný. „Bylo to obrovské štěstí. Když jezdíme do zemí, kde se tyto rostliny vyskytují, máme sice vytipovaná místa, kde by se mohly nacházet, ale nový pryšec jsme objevili na relativně nečekaném místě. Protože existuje několik druhů pryšců, které jsou podobné, nechali jsme si čas na jeho důkladné prostudování. Že jde o nový druh definitivně potvrdila genetická analýza,“ popisuje vědec nový objev.
Nově nalezený pryšec oproti ostatním vykazuje mnoho odlišností. Specifický je hlavně svým maskováním a trny. „V terénu je to velmi drobná rostlina sférického tvaru, která zapadá do okolního prostředí a je otrněná. Trny plní jednak funkci obrany proti býložravcům, ale také slouží jako ochrana proti nadměrnému slunečnému záření. Při nedostatku srážek rostlina díky odparu vody zmenšuje svůj objem, a otrnění následně zaujímá větší plochu povrchu rostliny. Čím je větší sucho tím více je rostlina maskovaná,“ objasňuje Hanáček charakteristiky nového pryšce.
Maskování je pro nově nalezený druh významným faktorem pro přežití. V období sucha mají totiž býložravci žijící v oblasti nedostatek potravy. „Pokud je rostlina takto maskovaná, tak je velká pravděpodobnost, že ji zvířata přehlédnou. Pro tento pryšec je to tak zcela zásadní vlastnost. Pokud by zvíře poškodilo rostlinu okusem, bude regenerace ve srážkově nepříznivém období velmi obtížná,“ vysvětluje vědec. Protože jde o sukulentní druh, je nový pryšec schopen ukládat vodu ve svých pletivech. Vodu přijímá v období dešťů, které v jeho domovském prostředí nastávají jen krátce jednou za rok. Díky vytvořeným zásobám pak přežívá po zbytek suchého období.
Pryšců je na světě popsáno přes 2000 druhů. Nově objevený je však unikátní svým vzhledem, který je zapříčiněn takzvanou konvergentní evolucí. „To znamená, že v určitém typu prostředí se jinak nepříbuzným organismům vyvinou podobné morfologické znaky. V tomto případě to znamená, že pryšec může laikům připomínat kaktus. Kaktusy jsou však zcela odlišnou skupinou rostlin, které pochází z amerického kontinentu. Tím, že nový pryšec roste v oblasti s obdobnými podmínkami, tak se kaktusům zdánlivě podobá,“ říká Hanáček.
Objev je podle Hanáčka výjimečný i proto, že vzbudil zájem veřejnosti. Sukulenty jsou totiž rostliny vyhledávané sběrateli a své oblibě se těší i v České republice. Nově objevený druh si budou moci prohlédnout návštěvníci výstavy sukulentů a jiných exotických rostlin. Výstava, kterou spoluorganizuje MENDELU a Masarykova univerzita, bude k vidění od 12. do 19. září ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Pavel Hanáček, Ph.D.,+420 770 181 986, pavel.hanacek@mendelu.cz, Ústav biologie rostlin AF MENDELU
Více aktualit
-
Výzkum Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity a společnosti SocioFactor ukázal, že soužití lidí a zvířat ve městech není náhodné, ale řídí se jasnými prostorovými, časovými a společenskými zákonitostmi. Analýza více než 150 tisíc snímků…20. 4. 2026
-
Studentský startup Citymind na MENDELU řeší komunikaci veřejného sektoru…
Český technologický startup Citymind, za kterým stojí studenti a studentky PEF MENDELU, vznikl s cílem řešit prostřednictvím umělé inteligence dlouhodobý problém přetížené komunikace mezi institucemi a veřejností – opakující se dotazy, nepřehledné…15. 4. 2026 -
Ministr zdravotnictví navštívil MENDELU, diskutovalo se o výživě, zdraví a…
Mendelovu univerzitu v Brně navštívil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. S rektorem Martinem Klimánkem a prorektorem Jiřím Skládankou jednal o možnostech spojení sil v oblasti stravování, výživy dětí a seniorů i výživy lidí se zdravotním omezením.…9. 4. 2026 -
Prezident Petr Pavel navštívil MENDELU, se studujícími diskutoval nejen o…
Mendelovu univerzitu v Brně dnes navštívil prezident České republiky Petr Pavel. Během své návštěvy se setkal s vedením školy a od rektora Martina Klimánka převzal pamětní medaili univerzity. Následně diskutoval se studenty a studentkami, kteří…7. 4. 2026 -
Díky chemické modifikaci bude možné používat lokální dřevo k výrobě městského…
Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo…1. 4. 2026 -
Vedení Mendelovy univerzity se ujal rektor Martin Klimánek
Funkce rektora Mendelovy univerzity v Brně se dnes ujal Martin Klimánek, který povede univerzitu v následujících čtyřech letech. Akademický senát zvolil Klimánka v pořadí 35. rektorem v listopadu loňského roku. Spolu s ním nastupuje od 1. dubna nový…31. 3. 2026 -
Ochrana velkých šelem v Evropě vyžaduje přeshraniční spolupráci
Tříletý mezinárodní projekt LECA přinesl nové poznatky o pohybu a ochraně vlků, rysů a medvědů v Karpatech a ukázal, že jejich budoucnost závisí na úzké přeshraniční spolupráci. Do výzkumu se zapojilo šest zemí, vědci monitorovali šelmy na území…30. 3. 2026 -
Nejmodernější pila v ČR zahájila provoz v Olomučanech
Pilařský provoz v Olomučanech vstupuje do nové éry. Mendelova univerzita v Brně zde po náročné rekonstrukci zprovoznila moderní pilu, která svým technologickým vybavením patří v současné době k nejpokročilejším provozům svého druhu v České…26. 3. 2026 -
Oheň může pomoci zachránit biodiverzitu suchých trávníků, ukazuje výzkum vědců…
Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) ve spolupráci s kolegy z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research zjistili, že řízené vypalování může při správném postupu podpořit…25. 3. 2026 -
MENDELU podporuje stanovisko ČKR k připravovanému zákonu
MENDELU se připojuje ke stanovisku České konference rektorů a Rady vysokých škol, které vyjadřuje znepokojení nad připravovanou legislativou týkající se povinné registrace subjektů spolupracujících se zahraničními partnery. Mendelova univerzita…24. 3. 2026