Tři roky rozborů komunálního odpadu v 900 brněnských domácností přinesly konkrétní reálná data o tom, kolik potravin se v těchto domácnostech skutečně vyhazuje. V rámci projektu byly také zjištěny detailní informace o postojích domácností k plýtvání potravinami a důvodech, proč se plýtvá. Cílem totiž bylo nejen zmapovat, kolik domácnosti vyplýtvají potravin, ale také zjistit, zda a jak lze chování spotřebitelů ovlivnit.  V prvním roce projektu bylo zjištěno, že průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce vyplýtvaných potravin se objeví ve směsném komunálním odpadu na sídlištích, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok.

 Získáním jasných dat výzkum začal, následně se odborníci z Provozně ekonomické fakulty snažili chování lidí změnit. „Během tří let jsme provedli jedinečný experiment, proběhla řada kampaní, které informovaly o závažnosti problému a současně nabízely tipy, jak je možné plýtvání omezit. V této době jsme zaznamenali, že se skutečně objem vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách snížil průměrně o 11 %,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková.

 Vědecký tým měřil a porovnával vliv jednotlivých kampaní. Překvapivé bylo zjištění, že okamžitý efekt měla pouze levnější kampaň. Šlo o jednoduché letáky, příspěvky na sociálních sítích, nálepky na popelnicích, informační brožurky. Náročnější kampaň, jako jsou workshopy ve školách, diskuse, focus groupy, edukační video kampaň se v tomto krátkém období výrazně neprojevily.  V posledním roce projektu, kdy výzkumníci na domácnosti již nepůsobili, se plýtvání opět zvýšilo, nedosáhlo však zatím úrovně před zahájením kampaní. U skupin, které byly pod vlivem dražší kampaně, byl návrat k nežádoucímu chování méně výrazný než u skupin, které byly ovlivňovány levnější kampaní – z toho je možné odvodit, že dražší kampaň přinesla efekty až s určitým časovým odstupem.

 „Shrneme-li tedy celé tři roky projektu, je zřejmé, že při vhodném působení je možné chování domácností ovlivnit, aby se snažili už při nakupování potravin a pak následně jejich zpracování chovat racionálně a plýtvat potravinami co nejméně. Efekt některých kampaní je okamžitý, u jiných se projeví později. Je však zřejmé, že pokud se působit přestane, domácnosti se vrací do zaběhaných kolejí. Z toho plyne, že je třeba o problematice hovořit, na domácnosti systematicky působit a že intervenční kampaně mají smysl,“ doplnila Kubíčková. Projekt, který financovala TAČR, přinesl i zajímavé informace z rozsáhlého dotazníkového šetření. Brněnské domácnosti uváděly, že si uvědomovaly vlastní plýtvání potravinami mnohem více v situaci, kdy měly pocit, že za potraviny utrácí větší množství peněz. 

 Práce výzkumníků i přes konec grantu nekončí. Již nyní na něj navazují další aktivity, například ve spolupráci s Karlovou univerzitou budou výsledky projektu využity pro tvorbu interaktivních vzdělávacích materiálů týkajících se plýtvání potravinami pro základní školy. Začal také mezioborový výzkum zaměřený na nakládání s potravinovým odpadem z domácností na sídlištích v souladu s principy cirkulární ekonomiky. V této oblasti vědci chystají testovat a modifikovat sběrné nádoby na potravinový odpad, které mimo jiné budou eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. 

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., tel.: 739 348 950, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu (PEF).