Chování domácností se vědci snažili změnit pomocí různých intervencí a podle dostupných dat se to podařilo. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v České republice, ale zřejmě ani jinde na světě,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
Podle aktuálních dat průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 33,3 kilogramů potravin (bez intervencí to bylo v průměru 37,4 kg). Nejvíce plýtvaných potravin je v komunálním odpadu i nadále na sídlišti, konkrétně jde o 39,4 kg/os/rok, v prvním roce to však bylo 53,6kg/os/rok, což znamená, že došlo k dramatickému poklesu (o 26,5 %) a efekt působení na veřejnost se zde jeví jako nejvyšší. Na venkově a ve vilové zástavbě je plýtvání v porovnání s minulým rokem téměř beze změn. „Celkově je u těchto zástaveb objem vyplýtvaných potravin v komunálním odpadu menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně zbytky potravin je možno zkrmit zvířatům,“ uvedla Kubíčková, jejíž tým spolupracuje na sběru dat s firmami SAKO Brno a Green Solution.
„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje o obsahu „černých popelnic“ – víme, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu, ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen. V centru pozornosti byly samozřejmě potraviny,“ uvedla Kubíčková. Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného původu, tak živočišného původu.
Na podzim vyplýtvali výrazněji méně potravin než v ostatních ročních obdobích, v létě naopak nejvíc. Skladba v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. V létě se vyhodí větší množství balených potravin. Stejně tak v případě masa, vajec a mléčných výrobků. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Zastoupení biologického odpadu se v roce s intervencemi mírně zvýšilo – tvořil 52,28 % (v roce předchozím to bylo 48,81), zde však mohla sehrát roli pandemie Covid-19, kdy lidé zůstávali doma a více vařili.
Vědci z PEF MENDELU se nyní věnují vyhodnocení účinnosti jednotlivých kampaní, kterými ovlivňovali domácnosti – chtějí zjistit, co přimělo spotřebitele ke změně chování a věnují se také tomu, zda na pozitivní změnu v podobě menšího plýtvání neměla zásadní vliv pandemická situace. Srovnávají údaje o potravinovém odpadu městských částí zařazených do dražšího intervenčního módu s domácnostmi, na které působily méně nákladné podněty a současně hodnotí kontrolní skupiny domácností, jež nebyly jejich působení vystaveny. To umožní výsledky očistit o vlivy vnějších okolností, jako je například změna návyků při zacházení s jídlem v rodinách díky pandemické situaci.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., tel.: 739 348 950, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu PEF
Více aktualit
-
Městské části Brna navazující na okolní lesy se v předjaří potýkají s výskytem divokých prasat, která se zde v důsledku nedostatku potravních příležitostí dočasně koncentrují. Městská zástavba či zahrady jim poskytují jak potravu, tak kryt. Podle…20. 3. 2025
-
Letos v soutěži MENDELU Ph.D. talent získalo stipendium pět studujících
Ve čtvrtém ročníků dvoukolové soutěže o doplňková talentová stipendia MENDELU Ph.D. talent pro studenty a studentky doktorských programů uspělo celkem pět studujících. Do druhého kola soutěže postoupilo deset doktorandů, do finále se probojovala…19. 3. 2025 -
Zvyky a chování holubů v Brně cílem výzkumu LDF MENDELU, o závěry mají zájem…
Ústav ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) se už více než dva roky zabývá výzkumem volně žijících zvířat ve městech. Jedna část výzkumu je zaměřená na zdivočelé holuby. Konkrétně jejich početnost, distribuci ve městě,…18. 3. 2025 -
Školní zemědělský podnik Žabčice pořídil nový krmný vůz
Od března letošního roku využívá Školní zemědělský podnik Žabčice nový samochodný krmný vůz. Stroj slouží ke snadnější přípravě a dávkování krmiva pro skot, což šetří čas a zvyšuje efektivitu. To má v důsledku pozitivní vliv na zdraví i užitkovost…13. 3. 2025 -
ŠLP Křtiny zve na sázení vánočních jedliček, akce je doplněna o doprovodný…
Vánoční jedličky v květináči z produkce Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), distribuované v prosinci loňského roku Nadací Veronica, mohou zájemci vysadit zpět do lesa v sobotu 15. března. Na správné vysazení dohlédnou…10. 3. 2025 -
Strom před hlavním vchodem je ve špatném zdravotním stavu, nahradí jej nový…
Svitel latnatý, který je dominantou hlavního vchodu budovy A, je ve špatném zdravotním stavu. Aby univerzita předešla možným škodám, ke kterým by mohlo dojít při jeho případném vyvrácení, bude muset přikročit v průběhu března k pokácení stromu. Aby…7. 3. 2025 -
Pokles líhnivosti ze skladovaných vajec v líhňařských provozovnách je možné…
U vajec, ze kterých se líhnou kuřata, při delším skladování v líhňařských provozovnách klesá líhnivost, tedy šance, že se z oplozeného vajíčka vylíhne zdravé a silné kuře. Pokles líhnivosti je možné zvrátit tím, že se vejce vyjme ze skladu,…4. 3. 2025 -
Tradiční výstava orchidejí je v plném proudu
Botanická zahrada a arboretum zahájila letošní sezónu tradiční výstavou orchidejí. Kvetoucí orchideje ve sklenících si mohou návštěvníci přijít prohlédnout od soboty 22. února do neděle 2. března. V průběhu roku plánuje botanická zahrada tři další…25. 2. 2025 -
Zemřel emeritní rektor Stanislav Procházka
Akademická obec Mendelovy univerzity v Brně přijala smutnou zprávu o úmrtí emeritního rektora Stanislava Procházky, který zemřel v nedožitých osmdesáti pěti letech. Za jeho působení v čele univerzity byl uveden do provozu Univerzitní informační…20. 2. 2025 -
Vědci vytvořili speciální systém ke stresování rostlin, data z něj budou učit…
Odborníci z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky vybudovali unikátní pěstební systém, ve kterém vystavují rostliny abiotickému stresu. Reakci rostlin na stresové podmínky zaznamenávají pomocí různých druhů kamer a vybraných…20. 2. 2025