Chování domácností se vědci snažili změnit pomocí různých intervencí a podle dostupných dat se to podařilo. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v České republice, ale zřejmě ani jinde na světě,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
Podle aktuálních dat průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 33,3 kilogramů potravin (bez intervencí to bylo v průměru 37,4 kg). Nejvíce plýtvaných potravin je v komunálním odpadu i nadále na sídlišti, konkrétně jde o 39,4 kg/os/rok, v prvním roce to však bylo 53,6kg/os/rok, což znamená, že došlo k dramatickému poklesu (o 26,5 %) a efekt působení na veřejnost se zde jeví jako nejvyšší. Na venkově a ve vilové zástavbě je plýtvání v porovnání s minulým rokem téměř beze změn. „Celkově je u těchto zástaveb objem vyplýtvaných potravin v komunálním odpadu menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně zbytky potravin je možno zkrmit zvířatům,“ uvedla Kubíčková, jejíž tým spolupracuje na sběru dat s firmami SAKO Brno a Green Solution.
„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje o obsahu „černých popelnic“ – víme, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu, ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen. V centru pozornosti byly samozřejmě potraviny,“ uvedla Kubíčková. Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného původu, tak živočišného původu.
Na podzim vyplýtvali výrazněji méně potravin než v ostatních ročních obdobích, v létě naopak nejvíc. Skladba v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. V létě se vyhodí větší množství balených potravin. Stejně tak v případě masa, vajec a mléčných výrobků. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Zastoupení biologického odpadu se v roce s intervencemi mírně zvýšilo – tvořil 52,28 % (v roce předchozím to bylo 48,81), zde však mohla sehrát roli pandemie Covid-19, kdy lidé zůstávali doma a více vařili.
Vědci z PEF MENDELU se nyní věnují vyhodnocení účinnosti jednotlivých kampaní, kterými ovlivňovali domácnosti – chtějí zjistit, co přimělo spotřebitele ke změně chování a věnují se také tomu, zda na pozitivní změnu v podobě menšího plýtvání neměla zásadní vliv pandemická situace. Srovnávají údaje o potravinovém odpadu městských částí zařazených do dražšího intervenčního módu s domácnostmi, na které působily méně nákladné podněty a současně hodnotí kontrolní skupiny domácností, jež nebyly jejich působení vystaveny. To umožní výsledky očistit o vlivy vnějších okolností, jako je například změna návyků při zacházení s jídlem v rodinách díky pandemické situaci.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., tel.: 739 348 950, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu PEF