Lesy v Mongolsku jsou na okraji zájmu, vědci z MENDELU se to snaží změnit

6. 9. 2019
Brazílie není jedinou velkou zemí, kde v současnosti rychle ubývají lesy v důsledku těžby a rozsáhlých požárů. Změnit pohled na lesy a vysvětlit místním jejich význam se snaží vědci Mendelovy univerzity v Mongolsku, kde od roku 2000 ubylo důsledkem intenzivní pastvy a požárů asi 35.000 km2 lesní půdy, což odpovídá asi polovině rozlohy celé České republiky. Lesnictví je v Mongolsku opomíjené, veřejnost si význam lesa vůbec neuvědomuje nebo ho dokonce vnímá negativně. V oboru je nedostatek expertů, kteří by o les zodpovědně pečovali, říká expert Mendelovy univerzity v Brně Jan Šebesta, který v současné době spolu s kolegy v Mongolsku působí.

Lesy v Mongolsku trpí intenzivní pastvou, nelegální těžbou a požáry. Tamní lesy zaujímají sice jen asi 7 % z celkové rozlohy země, mají ale přímý vliv na dostupnost a kvalitu vody, zabraňuji erozi, degradaci permafrostu (věčně zmrzlé půdy) a poskytují řadu dalších ekosystémových služeb, které jsou v místním specifickém klimatu nenahraditelné a nezbytné pro život. Těch 7 % lesní půdy ale zaujímá stejnou plochu, jakou mají dohromady lesy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. „Veškeré lesy jsou státní a o jejich správu se starají nájemci, kteří jsou ale pastevci nebo zemědělci a berou les spíše jako přítěž v jejich aktivitách. Les je tak v Mongolsku pod extrémním tlakem, o hospodaření se téměř nikdo nestará,“ uvedl Šebesta.

Vědci už za podpory České rozvojové agentury realizovali projekt s ukázkami dlouhodobě udržitelného lesního hospodaření, navrhli jeho budoucí fungování založené na přírodních podmínkách, založili lesní školku a semenný sad (http://forest4mongolia-cz.net). Jejich základnou je družstvo Domogt, kde odborníci z České republiky vychovávají místní studenty a ukazují jim příklady dobrého hospodaření v praxi.

„Lesní požáry jsou fenoménem, který je aktuální na Sibiři, v Mongolsku nebo v Amazonii. Požáry v Mongolsku jsou podmíněny právě špatnou správou lesů, jejich drancováním, které degraduje permafrost a snižuje dostupnost a kvalitu vody. Naprostá většina lesních požárů je způsobena lidskou činností, ať již jsou příčinou kuřáci, pikniky, střelba nebo stroje. Jen asi desetina požárů vznikne přirozeně,“ uvedl Šebesta, podle kterého lesnictví v Mongolsku studují jen jednotlivci.

Aktuálně odborníci MENDELU vedou lesnicko-krajinářský kurz pro studenty Mongolian University of Life Sciences (MULS) a German-Mongolian Institute of Resources and Technology (GMIT). V prvním teoretickém bloku se studenti dozvěděli o principech udržitelného lesního hospodaření, významu lesa pro udržení permafrostu a vody v krajině a získali základy dalších disciplín souvisejících s problematikou životního prostředí. V dalších dvou blocích vědci MENDELU společně s akademickými pracovníky a studenty založili výzkumné plochy, na kterých společně sledují vliv pastvy na přirozené zmlazení a vitalitu lesa a dynamiku vegetace ve vztahu k možné změně teplotních a vlhkostních podmínek v půdě.

Mongolští studenti byli seznámeni s moderními technologiemi a postupy při inventarizaci lesa a na výzkumných plochách budou v příštích letech realizovat závěrečné práce. Zároveň vědci vytvořili online vzdělávací platformu, která umožní kontinuální kooperaci a sdílení znalostí i po skončení projektu. Vzdělávací kurz podpořila Česká rozvojová agentura a navazuje na starší lesnický projekt v Mongolsku. V rámci projekt ERASMUS+ přijede v zimním semestru sedm mongolských studentů studovat také do Brna.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Jan Šebesta Ph.D., jan.sebesta@mendelu.cz, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF)

Více aktualit

Všechny aktuality