„Počasí pomohlo zmírnit průběh gradace, ale určitě nepovede k úplnému zastavení kůrovce. Teď už ale lesníci vědí, na co se soustředit,“ uvedl Pokorný. Lesníci sledují situaci v polesích i za pomoci dronů a letadel. Ještě teď se kácí stromy, které jsou napadené, a v nichž jsou ještě stádia aktivního brouka. Na jaře pak odborníci zjistí z nakácených lapáků, nejen kolik kůrovce přežilo ještě i v půdě, ale jejich odvozem z lesa podle Pokorného snad zlikvidují i zbytky kůrovce, který přezimoval.

Kalamita se projevuje v různých oblastech republiky postupně. Aktuálně zasáhla zejména Českomoravskou vrchovinu. Lesníci musí soustředit těžební kapacity tam, kde lze kůrovce eliminovat a odvozit napadené stromy. Suchý les lze sice nechat zatím stát, ale stejně se začne za tři až pět let rozpadat a bude potřeba jej vytěžit.

Zalesňovací práce komplikuje koronavirus i nedostatek dělníků. „Začátek jara byl sice suchý, ale pak se díky dešťům hodně nového lesa naštěstí ujalo. To byla klika. Naděje umírá poslední a obnova se musí podařit. Příroda letos pomohla, bude dokonce semenný rok. Nejhorší je nechat volnou plochu,“ uvedl Pokorný, podle kterého je velkým problémem obnovy zvěř, která mladé stromky okusuje. Lesníci její stavy proto musí regulovat.

„Nepochopitelné pro mě je, že se Lesy ČR zbavily péče o zvěř a výkonu myslivosti nejen pronájmem honiteb, ale i obor. Jako hospodář bych péči o majetek z ruky nepouštěl. Až se velké holiny obnoví a bude na nich za pár let mlazina, zvěř už v ní nikdo neuvidí a regulovat její stavy pak bude velmi obtížné,“ uvedl Pokorný.

Problematická je aktuálně výsadba na holinách. Zejména na těch velkých lesníci nemohou sázet cílovou stinnou dřevinu. Podle Pokorného se dá sázet i smrk, který má i pionýrskou strategii růstu, ale i když vydrží je pak potřeba jej podsadit stejně jako jiné přípravné dřeviny. „Předpokládám ale, že minimálně tím, že smrk odchází, budou lesy druhově bohatší. Smrk byl na 50 procentech lesních ploch, udržíme jej tak na 35 procentech,“ říká Pokorný.

Lesy budou v budoucnu druhově bohatší, už jen proto, že se mění klima. „Vhodné růstové a produkční podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, pýřitý, cer, uherský, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jehličnanů pro borovici černou. Mezi naše další domácí dřeviny suchu odolné patří jeřáby břek a oskeruše, nebo javory babyka a mléč. Buk lesní mezi ně spotřebou vody nepatří, jak se možná lesníci domnívají. Jeho vhodné růstové podmínky se budou nacházet až ve středních polohách,“ dodal Pokorný, podle kterého je důležité, aby i v nižších polohách nějaké stromy vůbec rostly, i když nebudou původní.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D., tel.: 605 236 551, Ústav zakládání a pěstění lesů (LDF), radek.pokorny@mendelu.cz