Významným problémem byly teploty vyšší než 30° a velmi malé kolísání mezi denními a nočními teplotami. Tato skutečnost vedla k tomu, že v pletivech révových keřů byla neustále velmi vysoká teplota a ani v noci nedocházelo k ochlazení. Zejména v oblastech, kde byly nepříznivé vláhové poměry, se réva vinná dostala do výrazného stresu, který se projevuje usycháním listů a zavadáním hroznů. Vysoké teploty a minimální kolísání teplot vedlo také k poklesu výkonnosti fotosyntézy, což vedlo ke zpomalení vegetace, ale především téměř k zastavení tvorby cukrů.
Lze proto říct, že nejkritičtější je situace v nejjižnějších lokalitách, kde se sucho projevuje výrazněji. Naproti tomu v lokalitách ve Velkopavlovické, Slovácké nebo severních částech Znojemské podoblasti může být vývoj zrání odlišný.
Závislost na lokalitě se projeví také ve vývoji hodnoty pH moštu, která je určující pro kvalitní průběh kvašení. V podmínkách, kde se výrazněji projevují problémy se suchem může být pH nižší, protože byl během vegetace omezený příjem draslíku z půdy. Naproti tomu v lokalitách s lepšími vláhovými poměry může být pH vyšší. Znalost tohoto parametru je velmi důležitá pro enologa před zpracováním hroznů. Pokles kyselin je velmi výrazný. Kyseliny klesají až o několik g/l týdně. U rizikových odrůd lze proto očekávat potřebu přikyselování, o které již bylo požádané.
U bílých odrůd lze očekávat nižší aromatickou kvalitu. V hroznech mnoha odrůd se projevují hořké chuťové tóny, které mohou výrazněji překrývat aromatické látky ve víně. Také aromatická kvalita je celkově horší, protože díky velmi teplému počasí nedošlo k optimálnímu vývoji aromatických látek. K pozitivnímu vývoji, ale ještě může dojít na začátku září. Potřebné je výraznější kolísání denních a nočních teplot.
Naopak velmi dobrou kvalitu je možné očekávat u modrých odrůd, ze kterých by se vyráběla červená vína. Počasí totiž pozitivně působí na množství barviv a vyzrálost tříslovin. Ročník proto může přinést velmi kvalitní červená vína. Pro výrobce vína je velmi důležitá znalost kvalitativních parametrů hroznů, aby na ně mohli reagovat při výrobě vína. I když je ročník zatím jedinečný raností zrání, podobný vývoj kvalitativních parametrů zde již v minulosti byl, např. v letech 2002 nebo 2003.
Autorem komentáře je profesor Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Pavel Pavloušek, PhD., tel.: 728 120 454, mail: pavlous@zf.mendelu.cz