Změna klimatu mění parametry migrace obyvatel. Dosavadní politické snahy a rozvojové programy se dosud spíš snažily migraci eliminovat a motivovat obyvatele, aby zůstali na místě původního bydliště. Hlavním cílem rozvojové pomoci je snížení počtu obyvatel žijících v chudobě, nicméně nefunguje podle vědce příliš efektivně, a velmi často nepomáhá ani v případech adaptace na změny klimatu. „Programy zaměřené na pěstování odolnějších plodin sice mohou zaznamenat lokální a krátkodobý úspěch, v dlouhodobé perspektivě však dochází k vyčerpání jejich potenciálu. Zvlášť když se klimatické extrémy vyskytují s větší frekvencí a intenzitou, čímž jsou jejich dopady více komplexní,“ uvedl Stojanov, podle kterého postižení odcházejí do měst i přes marnou snahu rozvojové pomoci. Klimatičtí migranti jsou většinou velmi chudí lidé, kteří ztratili příjmy i majetek. Města v celé řadě zemí jsou již nyní přelidněná a lidé postižení dopady změny klimatu tak rozšiřují jejich chudinské čtvrti.
Lze očekávat, že migranti budou cestovat z méně životaschopných oblastí s nižší dostupností vody a produktivity plodin, jako je například Sahel nebo vnitrozemí Číny, či z oblastí zasažených stoupající hladinou moře a prudkými bouřkami, do urbanizovaných center. „Pokud bude migrace dobře zvládnuta, může vytvořit pozitivní impuls, a to i v městských oblastech, které mohou těžit ze zvýšeného ekonomického růstu. Pro migranty může být příležitostí začít lepší a kvalitnější život – nalézt pravidelný příjem, získat kvalitnější vzdělání pro děti a přístup ke zdravotní péči,“ vysvětlil Stojanov. K tomu však musí být vytvořeno silné a příznivé prostředí podporované přímými pobídkami, jako jsou programy pro získávání nových dovedností a vytváření pracovních míst. Strategie podporující migraci musí zajistit nejen odolnost těch, kteří migrují, ale také těch, kteří patří do vysílajících a přijímajících komunit.
Změna klimatu je rostoucí hnací silou především migrace v rámci jednotlivých zemí, přesné informace o počtu environmentálních migrantů neexistují. „Poslední odhady ukazují, že do roku 2050 změna klimatu donutí k vnitřní migraci více než 200 miliónů lidí. Nejnovější studie věnovaná odhadu počtu lidí postižených povodněmi do roku 2100 uvádí, že dle nových modelů zvyšování hladiny moře postihne 190 miliónů lidí v případě nízkých emisí skleníkových plynů, nebo 630 miliónů lidí v případě emisí vysokých,“ nastínil Stojanov, země podle něj proto budou muset zaujmout dlouhodobý přístup k plánování a rozhodování, ve kterém budou klimatičtí migranti zahrnuti do celkových strategií růstu a rozvoje. Mezinárodní přesah klimatické migrace představuje pravděpodobné riziko pro rozlohou menší země a oblasti intenzivně zasažené dopady změny klimatu, válečnými konflikty a ekonomickými a sociálními krizemi.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Robert Stojanov, Ph.D., robert.stojanov@mendelu.cz, Ústav informatiky, PEF MENDELU
Více aktualit
-
Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů zanikl. Region však stále patří ke krajům s největším počtem provozů, aktuálně je jich 70.20. 2. 2026
-
Výuková videa k CNC technologiím reagují na proměnu dřevařského průmyslu
Pandemie covid-19 zásadně ovlivnila podobu výuky technických oborů. Omezení praktické výuky tehdy přivedlo pedagogy Lesnické dřevařské fakulty MENDELU k hledání nových cest, jak studujícím zprostředkovat klíčové dovednosti. V důsledku této situace…16. 2. 2026 -
Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a…
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026 -
V Brně-Komíně se otevírá nová pobočka Univerzity třetího věku
Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín otevírá novou pobočku Univerzity třetího věku. Jde o vůbec první pobočku U3V MENDELU přímo na území města Brna mimo areál univerzity a zároveň již osmou pobočku v celé síti.…11. 2. 2026 -
Prohlídka laboratoří on-line i virtuální pitevní stůl. Výuku na MENDELU…
Výuka biologických a biotechnologických předmětů se na Agronomické fakultě MENDELU rozrůstá o digitální novinky. Podnětem k tomu byla dlouhotrvající distanční výuka během pandemie, při které museli pedagogové a pedagožky výuku upravovat a…10. 2. 2026 -
Soutěž Czech Brew Star na MENDELU představí piva ze šesti zemí, přihlášeno je…
Na Mendelově univerzitě Brně se dnes koná degustační den prvního ročníku mezinárodní soutěže nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Czech Brew Star, navazuje na pilotní nultý ročník, který na univerzitě proběhl loni. Organizátorem je Beer Academy ve…6. 2. 2026 -
Antioxidanty v odpadních materiálech se dají využít v potravinářství i k…
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zabývá výzkumem antioxidantů v odpadních materiálech, zejména ve dřevinách. Často totiž může rostlinný odpadní materiál obsahovat větší množství vybraných antioxidantů než běžné potraviny, využít se dají jak v…4. 2. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů,…
Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také…27. 1. 2026 -
MENDELU podepsala memorandum s Teplárnami Brno
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš dnes s generálním ředitelem Tepláren Brno Petrem Fajmonem podepsal memorandum o vzájemné spolupráci mezi Mendelovou univerzitou a společností Teplárny Brno. Předmětem memoranda je navázání a rozvoj…22. 1. 2026 -
Profesor Ulrich převzal Cenu města Brna za technické vědy
Cenu města Brna v kategorii technické vědy včera převzal profesor Radomír Ulrich, dlouholetý pracovník Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, vynikající odborník v oboru techniky a technologie lesní výroby. Ceny města Brna každoročně uděluje brněnské…21. 1. 2026