Houbě způsobující saznou nemoc kůry javorů se nejlépe daří v suchých měsících s nedostatkem srážek a při průměrných teplotách okolo 25 °C. Stromy jsou v takové situaci stresované, oslabené, a pro houbu nastávají ideální podmínky. „Houba začne plodit a také být vidět. Ve stromě ale žije třeba i dlouhé roky před tím, než ji můžeme spatřit. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji do vrstev kůry. Uvnitř kůry houba vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma, která se odhalí po odtržení vnější kůry díky růstu samotného stromatu. A v tu chvíli můžeme pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, nepohlavních spor, které, jak jsme zjistili, překonávají díky vzdušným proudům i stovky kilometrů,“ popsal Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy, mají-li jakkoli obnažené dřevo. Jejich vdechnutí ale může být nebezpečné i pro člověka. „Zdravému člověku zřejmě neublíží, ale citlivým osobám může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud není léčena, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe, kde byla houba poprvé popsaná. Dodnes je tato nemoc nazývaná plíce loupačů javorové kůry a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ řekl Dvořák.
Vědci společně s kolegy z Francie, Švýcarska, Itálie, Portugalska a Švédska navázali v mateřských zemích spolupráci se státními pylovými službami sdruženými pod hlavičkou European Aeroallergen Network (EAN), aby zjistili, zda je možné monitorovat šíření spor houby analýzou běžně odebíraných vzorků pylu. „Podařilo se získat vzorky denních odchytů pylu od června do září 2018. Rozhodli jsme se spory nehledat mikroskopem jako EAN, ale izolací veškeré DNA a následně metodou real-time PCR. Izolovat dostatek DNA ale nebylo jednoduché, vzorky byly několik let staré, zafixované speciálním roztokem mezi mikroskopickými sklíčky a obarvené chemikáliemi, které mohou průběh reakce PCR narušovat,“ vysvětlil výzkumník. Navzdory těmto problémům laboratorní diagnostika potvrdila výskyt C. corticale napříč evropským kontinentem, konkrétně v zemích, kde je v současnosti sazná nemoc pozorovaná, tedy v Česku, ve Francii, Švýcarsku a Itálii.
Řada otázek ale zůstává nezodpovězená a bude předmětem dalšího výzkumu. „Rozeznat patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů, kterou nalézáme pod kůrou javorů, produkují i některé další houby, které ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita houbu nějaký čas přehlížela. Mysleli jsme si, že ta černá masa je něco, co už dávno známe, že se jedná o tzv. saprofyt, který nastupuje, až javor odumře. I když jeden rozdíl tu přece jenom je, masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů není čistě černá, ale černo-hnědá, vytváří silnější vrstvy stromat než jiné houby a po kontaktu se uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak,“ doplnil Dvořák.
Ukazuje se ale, že sazná nemoc kůry javorů není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby, kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie, i v Oregonu. Proto Miloň Dvořák momentálně pracuje na vývoji lapače spor. „S kolegy v Oregonu jsme se dohodli, že se pokusím sestrojit levný, malý, ale na míru této houbě přizpůsobený lapač spor, díky kterému bychom šíření houby mohli monitorovat. Aby měl monitoring smysl, lapače musí být umístěny na velkém území, a protože jeden standardní volumetrický lapač, který používá EAN, stojí přes sto tisíc korun, domluvili jsme se na tomto postupu,“ přiblížil.
Jediným způsobem ochrany javorů před houbovým patogenem C. corticale je větší informovanost. „Je třeba poučit ty, kdo jsou se stromy v každodenním kontaktu, lesníky a správce zeleně ve městech, aby předcházeli poškozování kmenů javorů, protože houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech. Tam jsou stromy totiž poškozovány nejvíc, například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu,“ uzavřel výzkumník.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Miloň Dvořák, Ph.D., +420 775 680 314, milon.dvorak@mendelu.cz, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU
Výzkum byl podpořen v rámci programu HORIZON 2020, grantem č. 771271 „HOlistic Management of Emergent forest pests and Diseases“ (HOMED).
Na fotografii: Nápadná černá stromata vyvinutá v kůře odumírajících klenů
Více aktualit
-
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025