Houbě způsobující saznou nemoc kůry javorů se nejlépe daří v suchých měsících s nedostatkem srážek a při průměrných teplotách okolo 25 °C. Stromy jsou v takové situaci stresované, oslabené, a pro houbu nastávají ideální podmínky. „Houba začne plodit a také být vidět. Ve stromě ale žije třeba i dlouhé roky před tím, než ji můžeme spatřit. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji do vrstev kůry. Uvnitř kůry houba vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma, která se odhalí po odtržení vnější kůry díky růstu samotného stromatu. A v tu chvíli můžeme pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, nepohlavních spor, které, jak jsme zjistili, překonávají díky vzdušným proudům i stovky kilometrů,“ popsal Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy, mají-li jakkoli obnažené dřevo. Jejich vdechnutí ale může být nebezpečné i pro člověka. „Zdravému člověku zřejmě neublíží, ale citlivým osobám může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud není léčena, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe, kde byla houba poprvé popsaná. Dodnes je tato nemoc nazývaná plíce loupačů javorové kůry a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ řekl Dvořák.
Vědci společně s kolegy z Francie, Švýcarska, Itálie, Portugalska a Švédska navázali v mateřských zemích spolupráci se státními pylovými službami sdruženými pod hlavičkou European Aeroallergen Network (EAN), aby zjistili, zda je možné monitorovat šíření spor houby analýzou běžně odebíraných vzorků pylu. „Podařilo se získat vzorky denních odchytů pylu od června do září 2018. Rozhodli jsme se spory nehledat mikroskopem jako EAN, ale izolací veškeré DNA a následně metodou real-time PCR. Izolovat dostatek DNA ale nebylo jednoduché, vzorky byly několik let staré, zafixované speciálním roztokem mezi mikroskopickými sklíčky a obarvené chemikáliemi, které mohou průběh reakce PCR narušovat,“ vysvětlil výzkumník. Navzdory těmto problémům laboratorní diagnostika potvrdila výskyt C. corticale napříč evropským kontinentem, konkrétně v zemích, kde je v současnosti sazná nemoc pozorovaná, tedy v Česku, ve Francii, Švýcarsku a Itálii.
Řada otázek ale zůstává nezodpovězená a bude předmětem dalšího výzkumu. „Rozeznat patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů, kterou nalézáme pod kůrou javorů, produkují i některé další houby, které ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita houbu nějaký čas přehlížela. Mysleli jsme si, že ta černá masa je něco, co už dávno známe, že se jedná o tzv. saprofyt, který nastupuje, až javor odumře. I když jeden rozdíl tu přece jenom je, masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů není čistě černá, ale černo-hnědá, vytváří silnější vrstvy stromat než jiné houby a po kontaktu se uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak,“ doplnil Dvořák.
Ukazuje se ale, že sazná nemoc kůry javorů není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby, kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie, i v Oregonu. Proto Miloň Dvořák momentálně pracuje na vývoji lapače spor. „S kolegy v Oregonu jsme se dohodli, že se pokusím sestrojit levný, malý, ale na míru této houbě přizpůsobený lapač spor, díky kterému bychom šíření houby mohli monitorovat. Aby měl monitoring smysl, lapače musí být umístěny na velkém území, a protože jeden standardní volumetrický lapač, který používá EAN, stojí přes sto tisíc korun, domluvili jsme se na tomto postupu,“ přiblížil.
Jediným způsobem ochrany javorů před houbovým patogenem C. corticale je větší informovanost. „Je třeba poučit ty, kdo jsou se stromy v každodenním kontaktu, lesníky a správce zeleně ve městech, aby předcházeli poškozování kmenů javorů, protože houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech. Tam jsou stromy totiž poškozovány nejvíc, například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu,“ uzavřel výzkumník.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Miloň Dvořák, Ph.D., +420 775 680 314, milon.dvorak@mendelu.cz, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU
Výzkum byl podpořen v rámci programu HORIZON 2020, grantem č. 771271 „HOlistic Management of Emergent forest pests and Diseases“ (HOMED).
Na fotografii: Nápadná černá stromata vyvinutá v kůře odumírajících klenů
Více aktualit
-
Ozbrojený útočník, desítky zraněných a koordinovaná akce všech složek integrovaného záchranného systému. Přesně tak vypadal scénář krajského taktického cvičení FAKULTA 2025, které dnes proběhlo na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici,…29. 4. 2025
-
Vítěz národního kola Stockholm Junior Water Prize ve své práci zkoumal toxické…
Čtvrtý ročník národního kola celosvětové soutěže Stockholm Junior Water Prize vyhrál Ondřej Přibyl z EKO z Gymnázia v Brně. Svou práci zaměřil na toxické kovy v řekách, analyzoval šupiny ryb jako indikátory jejich znečištění.23. 4. 2025 -
LDF zahájila v lesích MENDELU unikátní sběr dat o fungování lesních ekosystémů
Monitoring vybraných přírodě blízkých modelů hospodaření zahájil Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Sběr dat v…22. 4. 2025 -
Pracovní skupinu ČKR pro udržitelnost vede rektor MENDELU Jan Mareš, první…
V čele pracovní skupiny pro udržitelnost České konference rektorů je nově vedení Mendelovy univerzity v Brně. Garantem pracovní skupiny je rektor MENDELU Jan Mareš, tajemníkem je Martin Klimánek, prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou…17. 4. 2025 -
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Opomíjené zelené plochy mohou sehrát klíčovou roli v udržitelnosti měst, podpoře biodiverzity a adaptaci na klimatické změny. Naznačují to data projektu MAGDES, který spojil výzkumníky hned několika českých institucí. Ve vybraných lokalitách…15. 4. 2025 -
Vítězem Stavebního Hackathonu 2025 je studentský tým LDF MENDELU
Šestičlenný studentský tým navazujícího magisterského studijního programu Stavby na bázi dřeva ve složení Adam Hruška, Max Novák, Kateřina Pátková, Petra Škvárová, Jan Tinzl, Jan Zbořil obstál v konkurenci šesti dalších univerzit z Česka a Slovenska…9. 4. 2025 -
MENDELU rozšiřuje preventivní opatření proti šíření slintavky a kulhavky
Mendelova univerzita v Brně přijímá další preventivní opatření proti možnému šíření infekce slintavky a kulhavky (SLAK) z Maďarska a Slovenska. Reaguje tak na nová nařízení Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních k ochraně…8. 4. 2025 -
Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku, vědecké týmy zlepšují odlovné…
Invazní ryba sumeček černý představuje v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a přináší ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují, spolupracují s…8. 4. 2025 -
Jídelní odpad z menz zredukuje nové zařízení až o 95 procent
Správa kolejí a menz MENDELU pořídila zařízení na zpracování gastroodpadu, v provozu je od února. Díky tomuto zařízení je možné zpracovat naprostou většinu vzniklého odpadu, zpracovaná hmota by navíc mohla být použitelná jako hnojivo.3. 4. 2025 -
Studentský design 2025: Cena čalounického řemesla putuje na MENDELU
V soutěži Studentský design 2025 konané v rámci veletrhu Mobitex na brněnském výstavišti byly oceněny práce studentů středních a vysokých škol z České a Slovenské republiky. Cenu čalounického řemesla získala studentka Designu nábytku Gabriela…27. 3. 2025