Po rozdělení světa na Východ a Západ v českých podmínkách paradoxně vznikla díla, jež nemají na světě obdoby. Jde například o výsadby podél dálnic D1 a D2, funkcionalistické zahrady Ivara Otruby nebo „historické“ zahrady přebásněné Otakarem Kučou. „Výsledkem zahradně-architektonické tvorby v období totalitních režimů na území České republiky bylo tedy založení či obnova celé řady objektů krajinářské architektury, které významně ovlivňují kvalitu života obyvatel našich měst a obcí a dotvářejí historická prostředí řady zámeckých areálů,“ uvedl Roman Zámečník ze Zahradnické fakulty MENDELU.
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně spolu s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým vybrali 30 nejhodnotnější míst. Je mezi nimi například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, krajinářská úprava pietního území v Lidicích, parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku v Praze a další místa. Z pětiletého výzkumu vyplývá, že vybraný soubor objektů je z hlediska uchování národní kulturní identity nebývale hodnotným vzorkem zahradní a krajinářské tvorby, který je žádoucí zachovat pro příští generace.
Zahradnický obor prošel v letech 1939–1989 obtížnou cestou, a to od nadějí v pokračování prvorepublikových poměrů během třetí republiky až po zásadní ideologický obrat po zlomových únorových událostech roku 1948. Speciální a velké zahradnické závody se staly součástí Československých státních statků, zahradníci v menších obcích se začlenili do jednotných zemědělských družstev a většina zahradnických podniků ve městech pak do sféry místního hospodářství tzv. komunálních podniků.
Projekty tohoto období vznikaly ve většině případů v izolaci od mezinárodního dění. „Autoři hledali výhradně domácí zdroje. Přes patrnou uniformitu projevující se zejména u typických oblastí zájmu jako bylo navrhování sídlištní zeleně, vznikala výrazná díla. Dvacáté století a zejména jeho druhá polovina přinesly do české krajiny také zcela nové fenomény – přehradní nádrže, dálnice, budování měst a rozsáhlých bytových souborů nového typu. Mezi nimi vyniká řada nadčasových děl, a to i v světovém srovnání,“ uvedl Zámečník.
Budovány byly nové obce (Lidice), části měst (Poruba) či celá města zejména v souvislosti s rozvojem důlní činnosti (Most). „Architektura soukromých zahrad ustupovala do pozadí a důraz byl kladen na sídlištní zeleň s akcentem na potřeby dělnické třídy. Pozornost byla upírána na ozdravení těla i ducha pracujícího člověka, k čemuž měly mimo jiné sloužit veřejné lidové sady, sanatoria, lázeňské parky a plovárny,“ uvedl Zámečník s tím, že optimalizace nákladů na zakládání a údržbu vedla k hledání originálních řešení, které lze označit jako funkcionalistické přístupy. Výstavba byla spojena se zakládáním i velmi rozsáhlých rekreačních a okrasných ploch zeleně (např. sídliště Lesná v Brně).
V nově zakládaných nebo výrazně upravovaných městských parcích bylo cílem realizovat nejrůznější funkce, a to od dopravy až po krátkodobou rekreaci. Po 2. světové válce byly v zahradní a krajinářské tvorbě stále nosné principy malířsko-krajinářské zahrady. Nedostatek pracovních sil a celkové zchudnutí společnosti vedlo ke zjednodušování jejích principů (např. park v Karlově Studánce, výsadby sídliště Juliánov nebo Lesná v Brně, Severní terasa v Ústí nad Labem, park na Proseku v Praze).
Kontakt pro bližší informace: Ing. Roman Zámečník, Ph.D., Ústav biotechniky zeleně ZF MENDELU, tel.: 724 803 357, roman.zamecnik@mendelu.cz
Více aktualit
-
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025
-
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025