Zvýšení lidské aktivity bylo zaznamenáno i na českém území, kde monitoring probíhal na celkem 113 lokalitách, kolem Brna, od Krkonoš a Jizerských hor až po Beskydy. „Výsledky mají velký význam zvláště v ochranářském managementu chráněných území. Ukazuje se, jak velký dopad může mít masový turismus v oblastech dosud málo dotčených lidskou činností. Na druhou stranu i v oblastech silně pozměněných lidmi se zvířata musela adaptovat: přešla na noční způsob života, což nastiňuje, jak zásadní je zachování klidu v krajině alespoň během nočních hodin,“ shrnul Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa, který se na studii podílel.

Zvířata reagují na přítomnost lidí různě – některá vnímají lidi jako hrozbu, zatímco jiná mohou hledat ochranu nebo potravu. Jejich chování se také mění v závislosti na tom, zda se zvířata s lidmi setkávají v přirozeném prostředí nebo v člověkem modifikované krajině. Autoři zjistili, že aktivita savců v lidmi ovlivněných oblastech vzrostla v době, kdy byla lidská aktivita vyšší a současně zvířata přecházela na noční způsob života. Naopak v odlehlejších oblastech byli savci v době vyšší lidské aktivity méně aktivní. Rozdíly se však projevovaly i mezi různými skupinami savců: aktivita velkých býložravců se během vyšší lidské aktivity zvýšila, zatímco aktivita velkých šelem byla obecně nižší. 

Výsledky z dat získaných v Česku většinou odpovídají celkovým výsledkům studie. „Jako odlišnost od celkových výsledků lze uvést například změnu chování u zajíce, který během covidové periody posunul svoji běžnou noční aktivitu více směrem do světlé části dne. Naopak například ze srnce obecného se během covidu stával spíše druh s noční aktivitou. Co se týče délky aktivity, během covidu byl právě srnec prokazatelně aktivnější než předtím. Naopak liška byla aktivní méně – to odpovídá i celkovým výsledkům, kdy bylo zjištěno, že predátoři byli pod vlivem zvýšené lidské aktivity sami méně aktivní. Velmi výrazně pak během covidu na naší lokalitě snížilo svoji aktivitu prase divoké,“ přiblížil Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Kanadští vědci mapovali celkem 163 druhů před lockdownem i během něho, aby zjistili, jak se chování savců změnilo v reakci na změny v lidské činnosti. „Iniciátorovi výzkumu A. Cole Burtonovi z Univerzity z Britské Kolumbie se díky veřejné výzvě ze září 2020 podařilo shromáždit data z více jak 102 různých výzkumných projektů z 21 zemí na pěti kontentech, kde monitoring savců probíhal během lockdownů a v kontrolní periodě, většinou v předchozím roce. Původní předpoklad byl, že během lockdownů bude aktivita lidí omezená, ale variabilita byla značná, od snížení, přes žádnou změnu, až po zvýšení aktivity,“ popsal Kutal.

Data vědců z Ústavu ochrany lesů a myslivosti pocházela z výzkumu, který byl realizován v lesích na severním okraji města Brna – Lesy ČR, Školní lesní podnik Křtiny a Lesy Belcredi. „Sběr dat byl primárně zaměřen na změny chování zvěře v závislosti na turistickém využití lesů a škody působené zvěří v lese,“ uvedl Plhal.  Vědci z Ústavu ekologie lesa využili i rozsáhlou databázi snímků velkých šelem z fotopastí Hnutí DUHA Šelmy a Správy Krkonošského národního parku.

Jedinečné okolnosti snížené lidské aktivity během pandemie umožnily nahlédnout do chování savců, což může například myslivcům, lesníkům nebo ochranářům přírody pomoci lépe chránit druhy, které jsou na člověka zvláště citlivé.

Kontakty pro bližší informace: Ing. Radim Plhal, Ph.D., radim.plhal@mendelu.cz, +420 608 374 691, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU; Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., +420 728 832 889, miroslav.kutal@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa, LDF MENDELU