Fotopasti samy o sobě nemohou poskytnout ucelený obraz o ptačím společenstvu na dané lokalitě. Pokud se ale tato metoda spojí s klasickým ornitologickým průzkumem, lze je využít pro monitoring druhů žijících skrytým způsobem života, druhů nelétavých pohybujících se po zemi anebo druhů vzácných. „Hlavní výhoda spočívá především v doplnění dat získaných z běžného ornitologického průzkumu. Fotopast na lokalitě monitoruje danou plochu takřka nepřetržitě a může nám zachytit některé ptačí druhy, které jsme běžným průzkumem minuli. Fotopasti nám také mimo zachycení daného druhu mohou pomoci poodhalit chování jedinců na lokalitě, jako je například krmení mláďat, péče o peří, tzv. komfortní chování, nebo odpočinek a podobně,“ popsala Denisa Dvořáková z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU.
Vědecký tým využil metodu fotopastí pro pozorování ptáků v rámci jedenácti remízků na Lomnicku na rozhraní jižní Moravy a Vysočiny. „Pro monitoring ptáků byly remízky vybírány především na základě kritéria jejich specifického významu pro rozmanitost krajiny, ve které se vyskytují. Jde o izolovaná stanoviště v otevřené krajině. Krajina Lomnicka disponuje členitým reliéfem, lesnatými i zemědělskými oblastmi i přírodě blízkými krajinnými prvky. Pro výzkum jsem tedy chtěla krajinu rozmanitou, kde by bylo možno zachytit rozdíly mezi plochami, to lomnická krajina splňuje,“ přiblížila Dvořáková.
Ve sledovaných remízcích bylo zaznamenáno celkem 45 druhů ptáků ze 7 řádů a 22 čeledí. Nejpočetnějším řádem byli pěvci, následovali šplhavci a dravci. Nejpočetnějším druhem zaznamenaným s využitím liniové metody byl strnad obecný, pomocí metody fotopastí byl nejčetněji zaznamenávaným druhem kos černý. Na základě porovnání obou metod ptačího monitoringu se zjištěné ptačí druhy od sebe z části liší. „Pomocí metody fotopastí bylo zjištěno více ptačích druhů v porostech užších a delších, na rozdíl od remízků vyšších a širších, kde bylo více ptačích druhů zjištěno pomocí liniového transektu. Rozdílnost mezi oběma metodami se dá vysvětlit tím, že pomocí liniové metody lépe zaznamenáme ptáky nacházející se například v korunách stromů a pomocí metody fotopastí to mohou být druhy vyskytující se často na zemi nebo v lesním keřovém patře,“ vysvětlila Dvořáková.
Objektivní posouzení vlivu remízku na ptačí společenstva závisí na vhodně zvolené metodě monitoringu. „Z našich výsledků vyplývá, že metoda fotopastí má své limity a na rozdíl od tradičních metod založených na poslechu a vizuálním pozorování nadhodnocuje výskyt některých skupin ptáků, zejména těch využívajících lesní podrost. Na druhou stranu, tato metoda může být vhodnou doplňkovou formou monitoringu ptáků v úzkých krajinných prvcích s hustou podrostovou vegetací,“ nastínila vědkyně.
Mezi běžné ornitologické metody patří liniový nebo bodový transekt. Liniový transekt se hodí především pro protáhlé liniové krajinné struktury a otevřené plochy. „Před pozorováním se vytyčí vzdálenost a šířka linie, po které pozorovatel prochází danou lokalitu a zaznamenává ptačí druhy, které se vyskytují v prostoru. Druhy, které přelétají, nebo nemají jasnou vazbu na lokalitu se vynechávají,“ popsala Dvořáková.
Bodový transekt spočívá v tom, že pozorovatel si vytyčí body, ze kterých následně zaznamenává ptačí druhy. „U této metody se také určuje poloměr sčítacího bodu, tzn. do jaké vzdálenosti pozorovatel ptáky sčítá a také vzdálenost mezi body, aby se zamezilo započítání stejných jedinců, pokud by body byly blízko u sebe. Tato metoda se hodí na rozsáhlejší lokality, třeba lesní porosty. Eliminace zaznamenání více jedinců spočívá hlavně ve zkušenostech pozorovatele a jeho kognitivních schopností rozeznat, kterého jedince ještě nezaznamenal a kterého ano. To vyžaduje především pečlivost,“ upozornila vědkyně. Riziko započítání totožných jedinců se zvyšuje s rostoucím časem stráveným na dané ploše. Proto je také potřeba dodržovat rychlost průchodu u liniové metody a daný čas strávený na daném bodě.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Denisa Dvořáková, Ph.D., denisa.dvorakova@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU
Foto: kosice (Denisa Dvořáková)
Více aktualit
-
Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky nebo Štramberské uši nemusí být jen regionální specialitou, kterou si lidé odvezou domů jako suvenýr. Mohou se stát také důvodem k návštěvě místa, kde vznikají. Jak propojit tradiční výrobky s autentickými…20. 11. 2026
-
Mendelova univerzita je podruhé v Leidenském žebříčku, letos slaví prvenství v…
Mendelova univerzita v Brně se již podruhé zařadila mezi hodnocené instituce v Leidenském žebříčku vysokých škol z dílny institutu Centre for Science and Technology Studies (CWTS). Hned při své druhé účasti dosáhla výrazného úspěchu - v indikátoru…19. 11. 2026 -
MENDELU nabízí pomoc školním jídelnám v regionu v oblasti edukace o potravinách…
Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě deklarovalo, že zdravé a kvalitní školní stravování nadále považuje za jednu ze svých priorit a má ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zajistit školním jídelnám potřebnou metodickou podporu.…19. 11. 2026 -
Nová technologie na MENDELU otevírá cestu k netradičnímu zpracování…
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026 -
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Z Amazonie na Moravu: Studenti společně hledali řešení pro udržitelnou krajinu
Studenti z amazonských univerzit Universidad Estatal Amazónica (UEA) a Universidad Regional Amazónica IKIAM poznávali na Mendelově univerzitě v Brně české přístupy k udržitelnému hospodaření, ochraně krajiny a adaptaci na environmentální výzvy.…13. 11. 2026 -
Vánoční jedličky z univerzitních lesů se vrací do prodeje. Po svátcích mohou…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně pokračuje ve spolupráci s Nadací Veronica na projektu vánočních jedliček v květináči. Zájemci si mohou od 16. listopadu zakoupit malou jedli bělokorou z lesních školek podniku,…12. 11. 2026 -
Generace se od sebe vzdalují. MENDELU ukazuje, jak znovu najít společnou řeč
Stárnutí populace přináší otázku, o které se mluví méně než o zdravotní a sociální péči: jak spolu budou žít lidé různého věku? Mendelova univerzita v Brně propojuje prarodiče s vnoučaty i vysokoškolské studenty se seniory a ukazuje, že společné…9. 11. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly ocenila mladé designéry. Šest cen putuje na…
Dvoukolové hodnocení odbornou porotou předcházelo slavnostnímu vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Cena profesora Jindřicha Halabaly v multifunkčním prostoru brněnské Boldhalle. Letošní ročník soutěže organizoval Ústav designu a nábytku Lesnické…5. 11. 2026 -
Vánoční Brno ozdobí jedle bělokorá z lesů Mendelovy univerzity. Do města dorazí…
Stromem Brněnských Vánoc 2026 bude přibližně jedenasedmdesátiletá jedle bělokorá z polesí Habrůvka Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Šestnáctimetrový strom se na cestu do Brna vydá již tradičně od Myslivny lišky Bystroušky povozem…4. 11. 2026