Skupina evropských vědců, mezi kterými jsou také Miroslav Trnka a Jan Balek z Ústav agrosystémů a bioklimatologie (AF) Mendelovy univerzity v Brně zjistila, že současné šlechtitelské programy a postupy výběru kultivarů neposkytují potřebnou odolnost vůči změně klimatu a navíc se v posledních pěti až patnácti letech na polích zemědělců ve většině evropských zemí zhoršila reakční rozmanitost pšenice. Toto zjištění bylo 24. prosince 2018 publikováno v prestižním americkém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).
Vědci předpovídají, že větší variabilita a extrémnost místních povětrnostních podmínek povede ke snížení výnosů pšenice a zvýšené variabilitě výnosů. „Nižší výnosy sice přímo nezpůsobí nedostatek potravin, ale mohou vést ke spekulacím a kolísání cen na trhu s touto strategickou komoditou. Tím může být ohrožen stálý přístup k potravinám pro chudé, což následně povede k politické nestabilitě a migraci,“ uvedl Trnka.
Svá tvrzení vědci založili na hodnocení mnoha pozorování (v řádu tisíců) výnosů kultivarů pšenice v devíti evropských zemích, díky kterým zjišťovali, jak různé kultivary reagují na počasí. U pšenice na polích tak zjistili rozdílné reakce na počasí a prokázali jejich vztah k odolnosti vůči klimatu. Změny u výnosů všech kultivarů pšenice vystavených různým povětrnostním vlivům byly relativně podobné v severní a střední Evropě a v rámci jižních zemí jižní Evropy to platilo zejména u tvrdé pšenice. „Jako vážný problém napříč Evropou negativně ovlivňující výnos se ukázala nízká odolnost pšenice vůči vydatným dešťům,“ uvedl Trnka.
Obecně podle Trnky platí, že výnosy pšenice mohou vážně poškodit déšť, sucho, teplo nebo chlad ve zranitelných fázích jejího vegetačního období. Výnos pšenice je citlivý dokonce i na několikadenní vystavení povětrnostním vlivům a vlhkému počasí, které podporuje vznik chorob. Kromě toho se zdá, že limitujícím faktorem adaptace pšenice ke změně klimatu v Evropě je, spíše než sucho, tepelný stres.
Autoři studie zdůrazňují, že dominantní přístup adaptace plodin ke změně klimatu přizpůsobením genotypů nejpravděpodobnější dlouhodobé změně je pravděpodobně nedostatečný. Kapacita jediné odrůdy pro udržení dobrého výnosu v závislosti na klimatických změnách a extrémech je omezená, ale rozmanitost reakcí na kritické meteorologické události může účinně zlepšit klimatickou odolnost.
Odkaz na článek: https://www.pnas.org/content/116/1/123
Foto: Pixabay
Více aktualit
-
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026
-
V Brně-Komíně se otevírá nová pobočka Univerzity třetího věku
Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín otevírá novou pobočku Univerzity třetího věku. Jde o vůbec první pobočku U3V MENDELU přímo na území města Brna mimo areál univerzity a zároveň již osmou pobočku v celé síti.…11. 2. 2026 -
Prohlídka laboratoří on-line i virtuální pitevní stůl. Výuku na MENDELU…
Výuka biologických a biotechnologických předmětů se na Agronomické fakultě MENDELU rozrůstá o digitální novinky. Podnětem k tomu byla dlouhotrvající distanční výuka během pandemie, při které museli pedagogové a pedagožky výuku upravovat a…10. 2. 2026 -
Soutěž Czech Brew Star na MENDELU představí piva ze šesti zemí, přihlášeno je…
Na Mendelově univerzitě Brně se dnes koná degustační den prvního ročníku mezinárodní soutěže nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Czech Brew Star, navazuje na pilotní nultý ročník, který na univerzitě proběhl loni. Organizátorem je Beer Academy ve…6. 2. 2026 -
Antioxidanty v odpadních materiálech se dají využít v potravinářství i k…
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zabývá výzkumem antioxidantů v odpadních materiálech, zejména ve dřevinách. Často totiž může rostlinný odpadní materiál obsahovat větší množství vybraných antioxidantů než běžné potraviny, využít se dají jak v…4. 2. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů,…
Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také…27. 1. 2026 -
MENDELU podepsala memorandum s Teplárnami Brno
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš dnes s generálním ředitelem Tepláren Brno Petrem Fajmonem podepsal memorandum o vzájemné spolupráci mezi Mendelovou univerzitou a společností Teplárny Brno. Předmětem memoranda je navázání a rozvoj…22. 1. 2026 -
Profesor Ulrich převzal Cenu města Brna za technické vědy
Cenu města Brna v kategorii technické vědy včera převzal profesor Radomír Ulrich, dlouholetý pracovník Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, vynikající odborník v oboru techniky a technologie lesní výroby. Ceny města Brna každoročně uděluje brněnské…21. 1. 2026 -
Prezident Pavel jmenoval novým rektorem Martina Klimánka
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenoval novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně Martina Klimánka, dosavadního prorektora pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost. Ten se s účinností od 31. března stane v pořadí 35.…20. 1. 2026 -
Stoleté pistácie v Negevské poušti zkoumají dendrochronologové LDF MENDELU
Navázání dlouhodobější spolupráce v oblasti dendrochronologie se rýsuje mezi Ústavem nauky o dřevě a dřevařských technologií a univerzitami v Tel Avivu a Haifě. Zaměřena bude na dendrochronologický výzkum a paleoklimatické studie založené na analýze…20. 1. 2026