Skupina evropských vědců, mezi kterými jsou také Miroslav Trnka a Jan Balek z Ústav agrosystémů a bioklimatologie (AF) Mendelovy univerzity v Brně zjistila, že současné šlechtitelské programy a postupy výběru kultivarů neposkytují potřebnou odolnost vůči změně klimatu a navíc se v posledních pěti až patnácti letech na polích zemědělců ve většině evropských zemí zhoršila reakční rozmanitost pšenice. Toto zjištění bylo 24. prosince 2018 publikováno v prestižním americkém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).
Vědci předpovídají, že větší variabilita a extrémnost místních povětrnostních podmínek povede ke snížení výnosů pšenice a zvýšené variabilitě výnosů. „Nižší výnosy sice přímo nezpůsobí nedostatek potravin, ale mohou vést ke spekulacím a kolísání cen na trhu s touto strategickou komoditou. Tím může být ohrožen stálý přístup k potravinám pro chudé, což následně povede k politické nestabilitě a migraci,“ uvedl Trnka.
Svá tvrzení vědci založili na hodnocení mnoha pozorování (v řádu tisíců) výnosů kultivarů pšenice v devíti evropských zemích, díky kterým zjišťovali, jak různé kultivary reagují na počasí. U pšenice na polích tak zjistili rozdílné reakce na počasí a prokázali jejich vztah k odolnosti vůči klimatu. Změny u výnosů všech kultivarů pšenice vystavených různým povětrnostním vlivům byly relativně podobné v severní a střední Evropě a v rámci jižních zemí jižní Evropy to platilo zejména u tvrdé pšenice. „Jako vážný problém napříč Evropou negativně ovlivňující výnos se ukázala nízká odolnost pšenice vůči vydatným dešťům,“ uvedl Trnka.
Obecně podle Trnky platí, že výnosy pšenice mohou vážně poškodit déšť, sucho, teplo nebo chlad ve zranitelných fázích jejího vegetačního období. Výnos pšenice je citlivý dokonce i na několikadenní vystavení povětrnostním vlivům a vlhkému počasí, které podporuje vznik chorob. Kromě toho se zdá, že limitujícím faktorem adaptace pšenice ke změně klimatu v Evropě je, spíše než sucho, tepelný stres.
Autoři studie zdůrazňují, že dominantní přístup adaptace plodin ke změně klimatu přizpůsobením genotypů nejpravděpodobnější dlouhodobé změně je pravděpodobně nedostatečný. Kapacita jediné odrůdy pro udržení dobrého výnosu v závislosti na klimatických změnách a extrémech je omezená, ale rozmanitost reakcí na kritické meteorologické události může účinně zlepšit klimatickou odolnost.
Odkaz na článek: https://www.pnas.org/content/116/1/123
Foto: Pixabay
Více aktualit
-
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie se letos otevírá v Kuřimi a Hustopečích
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025