Klimatická změna, kterou všichni procházíme, je pro vědce jednou z největších výzev současnosti. Růst světové populace vyžaduje zvyšování produkce potravin, a přitom je pěstování zemědělských plodin ohroženo. „Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění. Mluvíme o nových technikách šlechtění, jejichž klíčovým nástrojem je modifikace dědičné informace. Naštěstí dnes máme k dispozici metody pro editování genomu, které umožňují přesně měnit strukturu molekuly DNA,“ uvedl Doležel, který působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a v rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR koordinuje program Potraviny pro budoucnost.
Nové techniky šlechtění umožňují nejen další zlepšování současných odrůd, ale nabízí možnost v krátkém čase zopakovat domestikaci a z planých předchůdců opět získat kulturní plodiny, ale s vlastnostmi, které současné plodiny nemají. Je také reálné domestikovat plané rostliny, které snášejí sucho či zasolenou půdu a které člověk dosud nepěstoval. Používání geneticky upravených rostlin ale brání legislativa, což se týká i Evropské unie.
V poslední době se ale začíná blýskat na lepší časy. „Je už na čase, protože rychlým tempem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací genomu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane muzeem zemědělství. Geneticky modifikované plodiny se dnes už pěstují ve 29 zemích světa a na téměř osmině celosvětově obdělávané půdy. Úspěch a další perspektivy těchto plodin stimulují zakládání nových biotechnologických firem, které přicházejí na trh s plodinami, které mají výhodné vlastnosti jak pro pěstitele, tak pro spotřebitele. Neudržitelnost této situace si Evropská komise konečně uvědomila a plánuje vytvoření legislativního rámce pro nové genomické techniky,“ uvedl Doležel.
Nová legislativa by měla být schválena během příštího roku. „Bez genetických modifikací se zkrátka neobejdeme. Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd,“ dodal Doležel, který svou prací na Mendela navazuje. Mimo jiné tím, že založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku. Využitím unikátní metody izolace chromozomů přispěl k přečtení složitých genomů hospodářsky významných plodin, včetně pšenice. Chromozomová genomika se široce uplatňuje při studiu struktury a evoluce dědičné informace rostlin a při mapování a izolaci důležitých genů.
Podle Doležela, který je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes MENDELU) a na své alma mater na podzim obdrží čestný doktorát, byl Mendel geniální v tom, že pro řešení biologického problému dědičnosti použil matematiku, což nenapadlo nikoho před ním. „Mendel byl prototypem moderního vědce a jeho přístup k výzkumu je velkým poučením i pro současnou vědu. Když stojíme před neřešitelným problémem, můžeme se Mendelem inspirovat a použít nový, netradiční postup,“ dodal k odkazu Mendela Doležel.