Island je specifickým ostrovem. Klasické lesy na něm prakticky nejsou, protože stromy vykáceli už Vikingové. Na výrobu nábytku a jako stavební dřevo tak místní využívají naplavené kmeny stromů, které najdou na pobřeží. Přitom platí, že toto dřevo je státní. Farmáři, kteří vlastní půdu si ale za poplatek mohou od státu dřevo vykoupit.
Odkud dřevo na Island připlouvá, se snaží zjistit vědci dlouhodobě. Pracují na tom výzkumníci z Icelandic forest service v čele s Ólafurem Eggertssonem, kteří kromě většiny Islandu zmapovali už i pobřeží Špicberk a Grónska. Nyní tomuto lesnickému institutu zbývá ve spolupráci s českými kolegy dokončit severovýchodní pobřeží Islandu. „Dřevo driftuje přes Severní ledový oceán většinou z Ruska, což prokázaly už předchozí výzkumy našich kolegů. My jsme se na této lokalitě zaměřili především na kmeny stromů, které měly nejvíce letokruhů, tedy dosahovaly stáří až několik stovek let. U takových vzorků je větší pravděpodobnost úspěšné datace a lokalizace původu dřeva,“ uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Michal Rybníček.
Brněnští vědci si z Islandu přivezli více než stovku vzorků dřeva. Nyní budou měřit šířky letokruhů, dělat průměrné letokruhové křivky a koncem roku chtějí vyrazit do anglické Cambridge, kde mají ucelenou databázi, s kterou půjde tyto křivky porovnat. „V Anglii mají chronologie z celé severní polokoule,“ říká Rybníček, který předpokládá, že naplavené islandské dřevo pochází ze Sibiře.
Ty nejstarší stromy podle něj mohou být z 60. až 70. let minulého století, kdy se v dnešním Rusku ve velkém těžilo dřevo, které dělníci plavili na vorech. „Část stromů může být z této těžby, jiné se do moře dostaly přirozeně erozí, protože mají ještě kořeny. Při jarním tání sněhu dochází k vzestupu hladiny řek, do vody se tak dostanou kmeny stromů, které v ledových krách zamrznou. Tyto kry se pak dostávají na volné moře, kde postupně roztávají a kmeny jsou dále unášeny mořskými proudy,“ uvedl dendrochronolog Tomáš Kolář. Podle něj je už nyní jasné, že většina stromů jsou jehličnany jako borovice, smrk nebo modřín, které byly ve vodě dva až tři roky, než vyplavaly na islandském pobřeží.
„Některé stromy na pobřeží ležely i desítky let. Ty jsou krásně bílé. Občas mezi nimi leží některý čerstvý přírůstek vyplavený v posledním roce,“ uvedl Kolář. Aktuální výzkum podle brněnských vědců pomůže lépe pochopit oceánské proudy na severní polokouli. „Moc se o nich neví, kolegové tímto výzkumem mimo jiné řeší, zda a jak se proudy mění,“ uvedl Rybníček.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D., tel. 604 279 870, michal.rybnicek@mendelu.cz, Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, tomas.kolar.und@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Výzkum byl financován v rámci bilaterální iniciativy s názvem Establishing bilateral cooperation with Icelandic forest service
Více aktualit
-
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022
-
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022