Island je specifickým ostrovem. Klasické lesy na něm prakticky nejsou, protože stromy vykáceli už Vikingové. Na výrobu nábytku a jako stavební dřevo tak místní využívají naplavené kmeny stromů, které najdou na pobřeží. Přitom platí, že toto dřevo je státní. Farmáři, kteří vlastní půdu si ale za poplatek mohou od státu dřevo vykoupit.

Odkud dřevo na Island připlouvá, se snaží zjistit vědci dlouhodobě. Pracují na tom výzkumníci z Icelandic forest service v čele s Ólafurem Eggertssonem, kteří kromě většiny Islandu zmapovali už i pobřeží Špicberk a Grónska. Nyní tomuto lesnickému institutu zbývá ve spolupráci s českými kolegy dokončit severovýchodní pobřeží Islandu. „Dřevo driftuje přes Severní ledový oceán většinou z Ruska, což prokázaly už předchozí výzkumy našich kolegů. My jsme se na této lokalitě zaměřili především na kmeny stromů, které měly nejvíce letokruhů, tedy dosahovaly stáří až několik stovek let. U takových vzorků je větší pravděpodobnost úspěšné datace a lokalizace původu dřeva,“ uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Michal Rybníček.

Brněnští vědci si z Islandu přivezli více než stovku vzorků dřeva. Nyní budou měřit šířky letokruhů, dělat průměrné letokruhové křivky a koncem roku chtějí vyrazit do anglické Cambridge, kde mají ucelenou databázi, s kterou půjde tyto křivky porovnat. „V Anglii mají chronologie z celé severní polokoule,“ říká Rybníček, který předpokládá, že naplavené islandské dřevo pochází ze Sibiře.

Ty nejstarší stromy podle něj mohou být z 60. až 70. let minulého století, kdy se v dnešním Rusku ve velkém těžilo dřevo, které dělníci plavili na vorech. „Část stromů může být z této těžby, jiné se do moře dostaly přirozeně erozí, protože mají ještě kořeny. Při jarním tání sněhu dochází k vzestupu hladiny řek, do vody se tak dostanou kmeny stromů, které v ledových krách zamrznou. Tyto kry se pak dostávají na volné moře, kde postupně roztávají a kmeny jsou dále unášeny mořskými proudy,“ uvedl dendrochronolog Tomáš Kolář. Podle něj je už nyní jasné, že většina stromů jsou jehličnany jako borovice, smrk nebo modřín, které byly ve vodě dva až tři roky, než vyplavaly na islandském pobřeží.

„Některé stromy na pobřeží ležely i desítky let. Ty jsou krásně bílé. Občas mezi nimi leží některý čerstvý přírůstek vyplavený v posledním roce,“ uvedl Kolář. Aktuální výzkum podle brněnských vědců pomůže lépe pochopit oceánské proudy na severní polokouli. „Moc se o nich neví, kolegové tímto výzkumem mimo jiné řeší, zda a jak se proudy mění,“ uvedl Rybníček.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D., tel. 604 279 870,  michal.rybnicek@mendelu.cz, Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, tomas.kolar.und@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Výzkum byl financován v rámci bilaterální iniciativy s názvem Establishing bilateral cooperation with Icelandic forest service