Projekt Technologické agentury České republiky spojil výzkumnice a výzkumníky z Mendelovy univerzity v Brně, Ostravské univerzity, Nadace Partnerství a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe). Vůbec poprvé se společně detailně zaměřují na specifický typ městské zeleně – opomíjené a neudržované plochy ve městech.
„Tyto plochy často unikají pozornosti, přesto mohou sehrát klíčovou roli v ekologické stabilitě a celkovém fungování městských ekosystémů. Naším cílem je nejen tyto plochy identifikovat a kvantifikovat jejich význam, ale také navrhnout efektivní management, který by umožnil jejich udržitelné využívání. Chceme propojit ekologické, sociální i ekonomické hledisko, abychom ukázali, že i tyto často přehlížené segmenty městské krajiny mohou přispět k lepší kvalitě života obyvatel i k adaptaci na klimatickou změnu,“ vysvětlil hlavní řešitel projektu Jiří Schneider z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.
I proto jsou součástí týmu odborníci na biologické, ekonomické i urbanistické aspekty těchto opomíjených a neudržovaných lokalit. „Snažíme se zjistit, jací živočichové a rostliny žijí na těchto místech a jakou mají v přírodě roli. Sledujeme všechno možné – od mechů a květin, přes hmyz, až po ptáky a malé savce. Díky tomu zjistíme, jak je příroda na těchto místech pestrá a jak jí můžeme pomáhat správnou péčí o městskou zeleň. Vloni jsme ve dvou sledovaných městech, Brně a Ostravě, zaznamenali 476 druhů členovců, mezi nimiž je více než 50 druhů uvedeno v Červených seznamech nebo pod zákonnou ochranou. Identifikovali jsme i kriticky ohrožené druhy, nebo druhy, u kterých jde o první výskyt v Česku,“ popsal Stanislav Ožana z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Výzkumný tým zkoumá tyto lokality hned v šesti městech – Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hodoníně a Žďáru nad Sázavou. Výsledky následně mají sloužit samosprávám. „Města čelí dopadům klimatické změny, která se projevuje například častějšími vlnami veder či přívalovými dešti. Málo udržované zelené plochy mohou na řadě míst hrát až překvapivě důležitou roli ve zvyšování odolnosti měst vůči extrémům počasí. Zpracované výsledky výzkumu proto chceme městům nabídnout jako užitečný podklad pro tvorbu jejich strategií,“ vysvětlil Martin Ander z Nadace Partnerství.
Do strategií chce tým navíc promítnout i sociální aspekty. „S opomíjenými či neformálními zelenými plochami mají nejspíš zkušenost všichni, kdo žijí ve městě. V rámci projektu se snažíme zachytit, jaký vztah k těmto místům lidé mají – zda je považují za přínosné z různých hledisek, nebo je naopak vnímají jako zanedbané. Právě tato přehlížená místa však mohou nabídnout nový pohled na to, co všechno může být součástí městské přírody, a tím i každodenního života ve městě,” doplnila Davina Vačkářová z CzechGlobe.
Projekt MAGDES potrvá do konce roku 2026 a už teď jeho výstupy naznačují možný dopad na způsob, jakým města mohou v budoucnu vnímat a spravovat svou zeleň.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Jiří Schneider, Ph.D., +420 725 597 827, jiri.schneider@mendelu.cz, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU
Více aktualit
-
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025
-
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025 -
Druhé kolo pro podání přihlášek do studia
Momentálně probíhá druhé kolo pro podávání přihlášek do bakalářského i navazujícího magisterského studia na Agronomické fakultě a Zahradnické fakultě MENDELU. Agronomická fakulta Bc. Až do 18. 8. 2025 si můžete podat přihlášku do…25. 7. 2025 -
Zástupci MENDELU se účastní světové výstavy EXPO 2025 v Ósace, na Tchaj-wanu…
Rektor Jan Mareš a prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy Jiří Skládanka se v těchto dnech účastní zahraniční mise do Japonska a na Tchaj-wan, kterou organizuje Dům zahraniční spolupráce. Cesta je součástí oficiální prezentace České…25. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…23. 7. 2025 -
Mendel na trafostanici na ulici Drobného zápasí s hrachovým monstrem
U univerzitního kampusu MENDELU nově zdobí trafostanici na ulici Drobného jedinečný mural věnovaný otci genetiky Gregoru Johannu Mendelovi. Cílem je připomínat jeho osobnost a přínos vědě kolemjdoucím i projíždějícím. Netradičně ztvárněnou podobu…21. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU podpořený…17. 7. 2025