„Jedná se o unikátní situaci v historii lidstva. Kolem stáří a stárnutí populace se vede spíše negativní diskurs, ale domnívám se, že ve vyspělých zemích se začíná plnit sen mnoha generací v minulosti. Tedy, aby se lidský život prodloužil a mohli jsme ve zdraví a důstojných podmínkách žít společně se třemi nebo více generacemi naši předků či potomků. Myslím, že je to skvělá zpráva a vzrušující představa! Zdravé a aktivní stárnutí je výdobytek vyspělé společnosti,“ míní Rašticová. Jen se tomu společnost musí přizpůsobit a překonat předsudky vůči starým lidem. „Stáří máme spojené s nemocemi, osamělostí, chátráním, sníženou kvalitou života. Ale vůbec to tak nemusí být,“ řekla Rašticová.
Podíl lidí nad 65 let, což je hranice nároku na odchod do důchodu, k níž Česko směřuje, roste v Česku dlouhodobě. V roce 2017 přesáhl podle Českého statistického úřadu počet lidí nad 65 let dva miliony a činil 17,2 procenta. Pro rok 2030 počítají statistici, že se počet zvýší na 2,4 milionu a podíl bude dosahovat téměř 25 procent. Úměrně se bude snižovat počet lidí v produktivním věku.
Trend stárnutí společnosti potrvá ještě řadu let a vzhledem k míře porodnosti je zřejmé, že nejméně dalších 20 let se bude stále zvyšovat podíl starých lidí k lidem v produktivním věku. Zaměstnavatelům nezbývá než se trendu přizpůsobit a pokusit se jej využít v prospěch jejich, společnosti i seniorů samotných. Změny čekají také pracovní trh. Podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, který zkoumal státní podporu pro zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku v letech 2016 až 2018, však stát zatím nijak připravený není. „Výzkumy, stejně jako stav veřejných financí potvrzují, že je potřeba zvýšit věk odchodu do důchodu nebo raději říkejme prodloužit pracovní věk. Pokud se podaří udržet maximální počet lidí na trhu práce tak, aby to vyhovovalo jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, je to příznivá situace pro obě strany,“ vysvětluje Rašticová.
Odchod do důchodu bývá pro lidi podle výzkumů nejzásadnější změnou v životě, zvlášť pro ty, kteří se na něj nepřipravovali. Obvykle se jim zhorší zdravotní i psychický stav a změna má velký dopad na jejich sociální život. „Zůstat v práci je tak dobré jak pro lidi, tak pro systém. Nechceme to však paušalizovat, protože není možné dělat fyzicky náročnou práci 50 let. Aby lidé dělali práci přiměřenou jejich věku, schopnostem a možnostem, začínají firmy aplikovat principy tzv. age managementu, tedy manažerského přístupu, který se věnuje především problematice zaměstnávání lidí nad 50 let,“ řekla Rašticová.
Age management není zaměřený pouze na starší lidi, i když cílí primárně na ně. Firma by měla umět se zaměstnanci mluvit, ptát se na jejich další plány, možnosti a očekávání s ohledem na jejich pracovní pozici a náplň a zároveň jim nabízet různé možnosti, jak zůstat pracovně aktivní. „Už čtyřicátníci by měli začít přemýšlet, co chtějí a mohou dále dělat a co budou moct dělat, až nebudou na dosavadní pracovní pozici stačit,“ poznamenala Rašticová. Vhodný je podle ní individuální přístup, i když si uvědomuje, že jde spíše o ideální představu. „Skupinu lidí nad 50 či 55 let nelze paušalizovat. Dnes je už jasné, že přínosem pro firmu jsou lidé různého věku, pohlaví, národnosti. Významné zahraniční firmy a organizace vnímají rozmanitost zaměstnanců jako konkurenční výhodu. Dávno již neplatí, že nové nápady a kreativní řešení problémů přináší jen třicetiletý muž. Naopak, velmi přínosní mohou být dobře motivovaní padesátníci s mnohaletou zkušeností,“ uvedla Rašticová.
Řada lidí už v současnosti zůstává v práci i po dosažení věku, kdy může odejít do penze. Výzkumníci se tak snaží tuto skupinu podchytit a zjistit o ní více. „Obvykle lze tyto lidi rozdělit na dvě skupiny. Jedni pracují, protože z ekonomických důvodů musí, druzí chtějí. Mnozí už ale nedělají hlavní kariéru a jsou na jiné pozici nebo dělají jen na zkrácený úvazek. Naopak do důchodu lidé často odcházejí, aniž by museli. Jednají stádovitě. Odcházejí, protože nastal čas a jejich bývalí spolužáci ze školy odcházejí také. Proto si myslím, že pokud se pracovní věk bude prodlužovat, lidé to budou respektovat,“ řekla Rašticová. Zmínila také, že hodně lidí v důchodovém věku trpí tzv. autostereotypy, tedy předsudky o sobě samém. Je jim 70 let a těší se dobrému zdraví, přesto si říkají, jak jsou staří a na práci nestačí. „Člověk se může sám psychicky zablokovat,“ poznamenala Rašticová.
V důchodu se často sociální problémy mezi skupinami lidí nadále zvětšují, což je podle Rašticové problém, kterému je potřeba se věnovat. Navíc vyššího věku v dobrém zdraví se dožívají bohatší lidé, na druhé straně jsou společenské skupiny, u nichž se průměrný věk dožití naopak snižuje. Zmíněný problém je mnohem markantnější v západních zemích. „U nás se mají staří lidé stále poměrně dobře. Mají k dispozici skvělé zdravotnictví, většina netrpí existenční nouzí, největší jejich problém je osamělost,“ doplnila Rašticová.
Kontakt pro bližší informace: doc. PhDr. Martina Rašticová, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a humanitních věd PEF, mail: martina.rasticova@mendelu.cz, tel.: 773 504 508
Více aktualit
-
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022
-
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022