Původní sbírka dřevin vznikla stranou univerzitního kampusu v roce 1938 pro potřebu výuky lesních inženýrů. Profesor Augustin Bayer tehdy osázel různými exotickými dřevinami plochu o rozloze zhruba jednoho hektaru. Řada z těchto stromů v arboretu dodnes roste, jiné už musely být nahrazeny novou výsadbou. V 60. letech minulého století arboretum doplnila botanická zahrada.
Celý areál je dnes rozdělený na pět částí, které tvoří botanický systém, staré arboretum, centrální část, step a terasy. „Původní arboretum zde pořád máme. Jde o zhruba stovku stromů na ploše necelého hektaru. Tento prostor je výrazně osázený s minimem volných míst. Bohužel řada z nich dožívá, takže některé dřeviny už musí být nahrazovány novými,“ říká Ivar Otruba, který projektoval areál botanické zahrady a arboreta v 60. letech minulého století.Při projektování myslel s kolegy na to, aby zahrada měla co nejjednodušší údržbu. „Takovou zajímavostí byla úvaha o vinohradu na jižních svazích, vždyť vinice v Černých Polích v minulosti bývaly,“ uvedl Otruba.
Sbírky botanické zahrady a arboreta dnes zahrnují na 4 000 druhů orchidejí, 300 tillandsií, 2 000 trvalek, 350 velkokvětých kosatců, 500 skalniček a 4 000 druhů dřevin. K nejstarším stromům patří buky. „Zajímavou dřevinou je také Davidia involucrata, Němci tomuto stromu říkají Taubenbaum, tedy holubí strom. Když kvete, tak to vypadá, jako kdyby na něm seděli holubi s roztaženými křídly. Tento strom pochází z Asie. Máme tu hodně podobných šperků, ale na omezeném místě, například Sequoiadendron giganteum. Při sázení tohoto stromu před více než 40 lety bylo nutné na místo dát množství rašeliny. Dnes má obvod kmene 2,5 metru a je to nejvyšší strom široko daleko. Obecně jde o největší a jedny z nejstarších stromů na světě vůbec,“ uvedl Otruba. Botanická zahrada nabízí i masožravé rostliny, nebo zajímavá zákoutí. Jedním z nich je takzvaný závrt, který má po vzoru krasových útvarů odlišné mikroklima a jsou v něm vysokohorské druhy rostlin.
Zahrada leží v oblasti s průměrným úhrnem srážek 547 mm za rok a průměrnou roční teplotou 8,4 °C. Podloží tvoří slinitý jíl, na povrchu jsou sprašové hlíny až černozemě. Průměrná nadmořská výška zahrady je 230 metrů, sklon svahů od 6 do 12 procent. Právě sklon svahů, nedostatek vody a půdní podmínky jsou určitým limitem pro sortiment pěstovaných rostlin.
„Jsme napojeni na vodovod brněnských vodáren, a tak i omezeni cenou vody. Půdní podmínky se snažíme zlepšovat, ale vegetační profil má cca 50 cm. Zbytek jsou cihlářské hlíny, tedy na vápník až příliš bohatá půda. Travinám to nevadí, ale dřevinám například z Japonska ano,“ říká vedoucí Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity Tomáš Koloušek, jež má v týmu celkem 20 lidí. Celoroční návštěvnost Botanické zahrady a arboreta při individuálním vstupu činí asi 10.000 osob z České republiky i zahraničí. Průvodcovské služby využilo v loňském roce mnoho kolektivních skupin. Pro veřejnost chystají botanici dvě velké výstavy ročně. Jarní Iris, zahrnující kosatce, a pak Barvy podzimu. K tomu se jednou za pět let přidává výstava orchidejí. Letošní podzimní výstavu opět zpestří tropičtí motýli, kteří budou létat v orchidejovém skleníku. Barvy podzimu se uskuteční od 27. září do 8. října 2018.