Kvarda se přihlásil na základě tiskové zprávy o projektu, která pronikla do médií. Sám se podílel například na likvidaci Mušova, tedy vesnice, kterou na jižní Moravě pohltily vody Novomlýnské nádrže. Obrysy obce si Kvarda pamatuje dodnes. „Tam byla pošta, kostel, hřbitov, škola, obchod, obchody, hospoda,“ popisuje.
Dalším příkladem likvidované vsi na hranicích s Rakouskem bylo Ječmeniště na Znojemsku. „Ten terén dnes vypadá úplně jinak, terasy tam původně nebyly, obec je zahrnutá několika metry zeminy, ale zbyla po ní kaplička,“ říká Kvarda, kterému je dnes přes 70, pamatuje si ale detaily. Na demolicích se podílel i v Čechách, například na Šumavě nebo v Rybitví, kde po původní obci zbyl prakticky jen rodný dům bratranců Veverkových, kteří vynalezli ruchadlo.
Na Moravě a ve Slezsku od konce druhé světové války do roku 1989 zaniklo kolem 70 obcí a osad. Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují. Popisují i důvody zániku obcí, většinou jde o vysídlení obyvatel německé národnosti. Pětiletý projekt, do kterého jsou zapojení i historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity končí v roce 2022.
„Na světě už je interaktivní mapa zaniklých sídel a jejich dostupná kompletní databáze,“ uvedla Hana Vavrouchová z Agronomické fakulty MENDELU, která má projekt na starosti. Vzpomínky bagristy ze Znojemska využije nejen ona se svými kolegy ale i pracovníci mikulovského muzea, kteří mapují osudy zaniklého Mušova.
Bližší informace k projektu: https://zanikla-sidla.cz/
Na snímku je Marian Kvarda u kapličky v zaniklé obci Ječmeniště na Znojemsku. Foto: Veronika Gecová