Skvrnitost rysa zoologové podrobili důkladnému srovnání snímků z databáze Hnutí DUHA Olomouc, která se dlouhodobě zabývá monitoringem velkých šelem. Výsledky ukázaly, že se jedná o jedince, zachyceného koncem února v centrální části Moravskoslezských Beskyd, tehdy jako kotě v teritoriu rysice Draži, jednoho z nejdéle sledovaných beskydských rysů (Draža se letos dožila deseti let).

S největší pravděpodobností se jednalo přímo o Dražina potomka, který se osamostatnil a hledal svůj domov v okolních pohořích. Místo srážky bylo vzdáleno od místa narození více než 40 kilometrů. Mladý rys byl zhruba 15 měsíců starý. Jeho původ ještě ověří genetická analýza.

V Hostýnských vrších byl rys zatím zjištěn jen sporadicky, stálá populace rysů žije právě na česko-slovenském pomezí, především v Beskydech a Javorníkách, kterou zoologové odhadují na 10 až 12 samostatných dospělých zvířat. Smrt rysa u Chvalčova je proto významnou ztrátou, která opět zpomalí rekolonizaci okraje Západních Karpat. Kromě Moravského krasu, kam přešel rys z Beskyd v roce 2016, se jedná o nejzápadnější zdokumentovaný rozptyl karpatských rysů.

Lepší ochraně biotopů a migračních koridorů (nejen) velkých šelem byl měl pomoci mezinárodní projekt SaveGREEN, který byl zahájen letos v červenci. Hnutí DUHA Olomouc je jedním z desítek zapojených partnerů. Pro úspěch cílů projektu je klíčová spolupráce vědeckých pracovišť, neziskových organizací a majitelů či správců pozemků. To se projevilo i v současném případě, kdy se  díky spolupráci všech zmíněných subjektů podařilo mrtvého rysa včas zajistit pro základní výzkum, zjistit jeho původ a potvrdit příčinu smrti.

Kontakt pro bližší informace: Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně: tel.: 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz