Vědecký tým Zahradnické fakulty se zabývá ochranou unikátních hustopečských mandloní

13. 11. 2025
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Tato houba pak jeví známky mykoparazitismu, což znamená, že redukuje mycelium ostatních hub, tedy i těch škodlivých. Výzkumem patogenních hub ve dřevě se zabývá mezinárodní konsorcium International Council on Grapevine Trunk Diseases, kam patří i vědci a vědkyně ze Zahradnické fakulty.

Když patogen kolonizuje kmen, může celý strom zlikvidovat v řádu hodin. Peckoviny mají například oproti révě silnější sekundární růst a komplexnější dřevní pletiva než réva. Což je samozřejmě důležitým faktorem pro rozvoj patogenních hub ve dřevě. Mycelia hub prorůstají pomaleji, ale pokud dřevo kolonizují, mohou být následky, stejně jako v případě révy, fatální,“ přiblížil Aleš Eichmeier z Mendelea – ústavu genetiky ZF MENDELU.

Mandloně lze vůči houbovým patogenům dřeva chránit zejména dodržováním správných agrotechnických postupů. „Důležité je hlavně realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Velké řezné rány je také dobré zatírat vhodnými přípravky. Důležité je také období řezu, pěstitelský tvar nebo odrůda mandloně. Čím více slunce se do koruny dostane, tím je to pro strom přínosnější,“ vyjmenoval Eichmeier. Pokud je strom patogenními houbami už napadený, je možné řezné rány ošetřit roztokem, který obsahuje spory houby rodu Trichoderma. „Tato houba, pokud kolonizuje dřevo mandloně, jeví pak známky takzvaného mykoparazitismu, což znamená že redukuje či eliminuje mycelium ostatních hub,“ vysvětlil vědec.

Výzkumem patogenů komplexu chorob kmínku révy vinné se zabývá mezinárodní konsorcium International Council on Grapevine Trunk Diseases. Jde o prestižní společenství vědců ze všech kontinentů, kde se pěstuje réva vinná. Vědci se setkávají a diskutují pokroky v tématech ochrany vůči houbovým patogenům dřeva. „V posledních letech se většina členů tohoto společenství věnuje také výzkumu houbových patogenů kolonizujících i kmeny jiných dřevin jako jsou peckoviny, jádroviny, skořápkoviny či drobné ovoce,“ přiblížil Eichmeier, který byl předsedou tohoto koncilu v letech 2022-2025.

Ve spolupráci s Mendeleem – Ústavem genetiky na Zahradnické fakultě v Lednici vznikla i odrůda mandloní Husle, která je typická pro hustopečskou oblast. „Husle byla jako nová perspektivní odrůda vysazena v mandloňovém sadu v Hustopečích a na Zahradnická fakultě v Lednici, specifikem byla její novost a genetická odlišnost, kterou jsme ověřili srovnáním s ostatními již registrovanými odrůdami,“ popsal Eichmeier spolupráci MENDELU s Technickými službami města Hustopeče.

Mandloňové sady v Hustopečích jsou na území České republiky raritou. Vznikly jako výsledek snahy o naprostou soběstačnost socialistického Československa. První výsadba mandloní byla provedena na jaře 1949. V době největšího rozmachu kolem roku 1960 rostlo v Hustopečích více jak padesát tisíc mandloní na 185 hektarech. Pěstování mandloní se však stávalo neekonomickým, a tak došlo k postupnému zmenšování sadů. Po listopadu 1989 přestal být o úrodu zájem úplně. K záchraně mandloňových sadů přispěly v roce 2010 finance z evropských dotačních titulů. Město Hustopeče dnes spravuje dva mandloňové sady, které čítají 850 vzrostlých stromů, je zde také jeden nově vysazený sad menší rozlohy.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Aleš Eichmeier, Ph.D., +420 774 644 120, ales.eichmeier@mendelu.cz, Mendeleum – ústav genetiky, ZF MENDELU

Nechte si zprávu přečíst

Více aktualit

Všechny aktuality