V rámci výzkumu odborníci devět let sledovali vývoj střevlíkovitých společenstev po rozsáhlém lesním požáru v roce 2012. Porovnávali šest různých typů stanovišť, které se lišily intenzitou požáru a typem následného zásahu. „V našem výzkumu jsme například porovnávali ponechání ploch bez zásahu s intenzivní přípravou půdy pro výsadbu borovice lesní. Výsledky ukázaly, že požár může vytvářet cenné otevřené biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků, zejména pískomilných. Naopak intenzivní obnovní zásahy, jako je brázdová příprava stanoviště, vedly ke zjednodušení prostředí a poklesu druhové rozmanitosti,“ popsal Dominik Stočes z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU
Řízené vypalování mimo vegetační sezónu by tak mohlo být vhodným nástrojem péče o biodiverzitu v otevřených písčitých lesích. Pískomilné druhy obvykle špatně kolonizují zalesněná stanoviště, což zvyšuje jejich zranitelnost. Patří mezi ně například střevlíkovití, kteří zahrnují nejen střevlíky, ale i další ekologicky významné rody. „Mnohé z nich jsou silně vázané na nezarostlé písky, narušené plochy nebo stepi, a v současnosti ubývají v důsledku sukcese a lesnického zahušťování. Jejich výskyt je často lokálně omezený, některé druhy jsou uvedeny na červených seznamech ohrožených druhů. Mezi pískomilné střevlíkovité druhy zjištěné ve studii patří například Cymindis macularis, Broscus cephalotes, Harpalus flavescens, Amara fulva nebo Cicindela hybrida, který je též známý jako svižník. Jde o vizuálně nápadný a teplomilný druh,“ přiblížil Stočes.
„Poukazujeme na to, že zvýšený zápoj lesních porostů by neměl být vnímán pouze jako známka regenerace, ale také jako potenciální hrozba pro druhovou bohatost a biodiverzitu písčitých stanovišť střední Evropy. Ne každé zalesnění je z hlediska biodiverzity žádoucí, přirozená regenerace po požáru může být vhodnější než intenzivní příprava půdy,“ upozornil vědec. Výsledky výzkumu mohou být využitelné pro správce chráněných území, lesní hospodáře, ochranáře přírody při návrzích aktivní péče o suchomilná společenstva nebo výzkumníky v oblasti ekologie disturbancí.
Moravská Sahara se nachází v okolí Bzence na jihu Moravy, je to unikátní písečná krajina s hlubokými vrstvami kvartérních a neogenních písků. Dříve byla mozaikou otevřených stepních stanovišť a borových lesů, ale od devatenáctého století byla masivně zalesněna borovicí lesní za účelem stabilizace dun. Dnes jde o významnou oblast Natura 2000, která hostí specialisty vázané na písčiny, zároveň však čelí zarůstání a úbytku biologické rozmanitosti prostředí.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Dominik Stočes, +420 727 932 650, dominik.stoces@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU
Více aktualit
-
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025
-
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025 -
Druhé kolo pro podání přihlášek do studia
Momentálně probíhá druhé kolo pro podávání přihlášek do bakalářského i navazujícího magisterského studia na Agronomické fakultě a Zahradnické fakultě MENDELU. Agronomická fakulta Bc. Až do 18. 8. 2025 si můžete podat přihlášku do…25. 7. 2025 -
Zástupci MENDELU se účastní světové výstavy EXPO 2025 v Ósace, na Tchaj-wanu…
Rektor Jan Mareš a prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy Jiří Skládanka se v těchto dnech účastní zahraniční mise do Japonska a na Tchaj-wan, kterou organizuje Dům zahraniční spolupráce. Cesta je součástí oficiální prezentace České…25. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…23. 7. 2025 -
Mendel na trafostanici na ulici Drobného zápasí s hrachovým monstrem
U univerzitního kampusu MENDELU nově zdobí trafostanici na ulici Drobného jedinečný mural věnovaný otci genetiky Gregoru Johannu Mendelovi. Cílem je připomínat jeho osobnost a přínos vědě kolemjdoucím i projíždějícím. Netradičně ztvárněnou podobu…21. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU podpořený…17. 7. 2025