K výzkumu účinků caviplazmové vody přivedla Simonu Rodopskou známost s manželi Maršálkovými z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu AV ČR. Právě Blahoslav Maršálek je spoluautorem patentu na přístroj, který speciální vodu vyrábí. „Tato voda se dá využít v čistírnách odpadních vod, používá se ale také k desinfekci operačních nástrojů. Právě aplikace v zemědělství je teď nové téma,“ popsala Rodopská.
Na Mendelově univerzitě se při studiu podrobně seznámila s problematikou pesticidů. „Jedním z klíčových úkolů současného zemědělství je hledání nových, účinných a zároveň šetrných metod péče o plodiny. Plazmou aktivovaná voda může být jeden ze způsobů, jak tyto výzvy překonat,“ vysvětlila, proč se s podporou Jany Víchové věnovala tématu v závěrečné práci.
Caviplazmová voda se vyrábí v prostředí nízkotlaké páry, kde vznikne elektrický výboj doplněný UV zářením. Proces vede k obohacení vody o reaktivní formy kyslíku a dusíku. „Tyto částice následně vytvářejí stabilní produkty, jako jsou peroxid vodíku, dusičnany, dusitany či ozón,“ řekla Rodopská. Takto obohacená voda má následně i fungicidní účinky. „Buď likviduje patogeny na povrchu rostlin nebo působí zevnitř rostlin, čímž stimuluje jejich přirozené obranyschopné mechanismy,“ dodala Rodopská.
Výzkum prováděla na salátu setém. Rostlinu záměrně infikovala patogenem Botrytis cinerea, který je původcem plísně šedé. „Výsledky prokázaly, že použití caviplazmové vody může zlepšit průběh fotosyntézy a omezit poškození rostlin způsobené patogenem,“ popsala výsledek zkoumání. Kombinace obohacené vody s poloviční dávkou fungicidu navíc podle výsledků dosahuje plného fungicidního účinku. „To dokládá schopnost caviplazmové vody snižovat potřebu syntetických přípravků a zároveň zachovat jejich efektivitu,“ doplnila.
Plazmou aktivovaná voda by mohla do budoucna přinést v ošetřování rostlin několik ekologických výhod. Nejenže může snížit používání chemických látek, ale navíc neobsahuje toxická rezidua. Reaktivní sloučeniny v obohacené vodě se totiž během času přirozeně rozkládají na neškodné produkty, jako je voda, kyslík a dusík. Tím nevzniká riziko hromadění škodlivých látek v půdě, vodních zdrojích nebo potravním řetězci.
Kontakty pro bližší informace: Bc. Simona Rodopská, xrodopsk@mendelu.cz, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, AF MENDELU; Ing. Jana Víchová, Ph.D., jana.vichova@mendelu.cz, +420 545 133 050, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, AF MENDELU
Foto: Simona Rodopská