Se záměrem odebrat vzorky z dřevěných kostelů na území Zakarpatské Ukrajiny a sestavit díky nim standardní chronologii pro tuto oblast oslovil Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií muzea v Užhorodě a v Ivano-Frankivsku v roce 2020. Ze dvou výjezdů si badatelé přivezli 174 vzorků pocházejících z dvanácti, převážně celodubových, kostelů.
„Vzorky se odebírají pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Vybíráme trámy, u kterých je zachován co největší počet letokruhů. Jedná se jak o velké trámy, tak i menší trámy s více úzkými letokruhy, díky tomu získáme více informací. Zároveň se snažíme vybírat trámy, kde je zachovaný takzvaný podkorní letokruh, tedy poslední letokruh, který strom vytvořil před tím, než byl skácen, anebo vzorky, kde je zachována běl, tedy vnější světlejší část dřeva,“ popsala vedoucí výzkumu Irena Sochová.
Díky těmto vzorkům jsou dendrochronologové schopni kostel přesněji datovat, a to buď v rozmezí let, pokud je zachovaná běl, nebo dokonce přesně na roční období daného roku, pokud je zachován takzvaný podkorní letokruh. „Vzorek následně v laboratořích ústavu zbrousíme a na měřicím stole zjišťujeme šířku letokruhu. Tím vytvoříme takzvanou letokruhovou křivku. Ke každému roku máme přiřazenou šířku letokruhů. Máme-li standardní chronologii a srovnáme s ní tyto křivky, tak podle toho můžeme kostel datovat. Křivky zapadnou do té standardní chronologie,“ vysvětluje proces datace Sochová.
Tým vzorky odebíral na Zakarpatské Ukrajině zejména v oblasti kolem měst Užhorod a Mukačevo.
Ukrajinští muzeologové díky spolupráci s odborníky LDF MENDELU získají přesnější dataci kostelů, než jakou měli dosud k dispozici. „Informace o stáří kostelů získávají z literatury či dochovaných záznamů. Dochází k tomu, že sice znají datum, kdy se kostel objevil v dané obci, ale on může být mnohem starší, protože byl například přemístěn z jiné obce. Navíc teď od nás získají také informaci o stáří použitého dříví. To může být totiž starší než samotný kostel. Takovou situaci jsme skutečně i zaznamenali,“ okomentovala význam spolupráce výzkumnice.
S tématem je historicky provázáno i bývalé Československo. „Po připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československu po první světové válce bylo pět dřevěných dubových kostelů převezeno ze Zakarpatské oblasti na naše území a už zde zůstaly. I z nich jsme odebrali vzorky pro sestavení standardní chronologie, jejich přesné datování a pro porovnání s kostely na Ukrajině,“ dodala Sochová.
Zachovalé dřevěné kostely jsou významnou památkou ukrajinské historie. Některé z nich jsou zapsané na seznamu kulturních památek UNESCO a řada se jich nachází ve skanzenu užhorodského muzea.
Další odběr vzorků ve zkoumaných oblastech není momentálně možný kvůli probíhající válce na Ukrajině. S kolegy z užhorodského muzea ale LDF zůstává v kontaktu.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Irena Sochová, Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií LDF MENDELU, irena.sochova@mendelu.cz, +420 545 134 546
Více aktualit
-
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie se letos otevírá v Kuřimi a Hustopečích
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025