Polní robot Naïo OZ pracuje na pokusné stanici od dubna letošního roku. Slouží převážně k plečkování uliček v maloparcelních pokusech, například v odrůdových pokusech, kde jsou na jednom poli stovky parcel o velikosti 10 až 20 metrů čtverečních. „Uličky slouží k oddělení sklizňové plochy parcel od tzv. předpásů, které slouží pro odběr vzorků a také jako ochrana právě pro sklizňovou parcelu. Řádově je na polní pokusné stanici ročně třeba vytvořit několik desítek kilometrů těchto uliček. Je třeba, aby byly co nejvíce rovné a v rámci jednoho pokusu rovnoběžné,“ uvedl Petr Elzner, vedoucí polní pokusné stanice.
Do letošního roku vědci uličky vytvářeli ručně, s pomocí provazu a herbicidu. „Tento způsob je celkem náročný. Jsou potřeba dva lidé, kteří natahují provaz a jeden až dva lidi, kteří dělají postřik. Práce navíc byla náročná na přesnost, sílu, zručnost a zkušenost. Zároveň se postřik musí dělat při vhodných podmínkách – nesmí být rosa, nízká teplota vzduchu a nesmí foukat silnější vítr. Část pozemků máme také v režimu ekologického způsobu hospodaření, kde se chemické postřiky nepoužívají. V těchto pokusech jsme tedy dělali uličky pomocí ruční plečky, což bylo fyzicky náročné, zejména v období sucha,“ přiblížil Elzner.
Robot všechny tyto činnosti velmi usnadní. „Stačí abych pomocí přesné ruční GPS zaměřil začátek a konec první uličky, pomocí softwaru během pár minut v počítači vytvořil další uličky s ní rovnoběžné a vzdálené přesně dle požadavků v daném pokusu. Tím vznikne plán, jak se má robot pohybovat, kde má mít zahloubené pracovní nářadí, kde se má otáčet apod. Vše se pak automaticky přes internet nahraje do robota, a ten tak může začít pracovat. Samotná příprava zkušenému pracovníkovi zabere maximálně půl hodiny,“ popsal vedoucí pokusné stanice. Následně se robot doveze na správné pole, umístí se na začátek první uličky a nechá se samostatně pracovat. Obsluha mezitím může dělat jinou činnost.
Robot pracuje zcela autonomně, s pomocí mobilní aplikace je možné sledovat jeho pohyb a pokud by nastal jakýkoliv problém, přijde na mobilní telefon upozornění. Obsluha tak ví, že je potřeba robota zkontrolovat a případně problém vyřešit. K dalším výhodám robota patří to, že může vytvářet uličky i za větrného počasí, nebo může jezdit i za chladného počasí, kdy už herbicidy neúčinkují. „Kromě uvedeného využití pro tvoření uliček jsme letos robota využili i k plečkování mezi řádky kukuřice. A určitě máme v plánu i další využití, například rýsování parcel ještě před setím třeba tam, kde se provádí rozdílné hnojení, k vytváření parcel v plném porostu apod. Aby robot měl využití, pokud možno v průběhu celého vegetačního období,“ vyjmenoval Elzner.
Oborníci nemají předchozí zkušenosti s využíváním jiných autonomních robotů na polní pokusné stanici. Mají ale zkušenosti s využitím jiných prostředků precizního zemědělství, například snímkováním pokusů pomocí dronů, využitím traktoru s automatickým řízením nebo setím řízeným přes GPS. Robota už vědci v letošním roce využili i při výuce studentů a studentek Profesního zemědělství nebo při výuce zahraničních studentů v rámci programu Erasmus.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Petr Elzner, Ph.D., +420 728 355 707, petr.elzner@mendelu.cz, vedoucí polní pokusné stanice Žabčice; Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU