I přes zájem zemědělců a politiků je přijetí agrolesnictví v současnosti náročné a agrolesníci řeší řadu výzev. „Současnou výzvou jsou v Evropě rámce, které umožní multifunkční využití půdy, lepší ekonomické rozpočty a příklady pro agrolesnictví nebo lepší sdílení znalostí mezi zemědělci a lesníky,“ nastínil ředitel společnosti AbacusAgri Stephen Briggs, farmář z Velké Británie, který je také vedoucím technického rozvoje ve společnosti Innovation for Agriculture. „Výzvou je, aby se agrolesnictví stalo běžným, aby se dalo vydělávat na stromech v krátkodobém horizontu, aby se zvýšilo společenské uznání zemědělců hospodařících agrolesnicky a je třeba označit agrolesnické produkty, aby se dosáhlo lepších cen,“ doplnil svůj pohled Christian Dupraz, ředitel výzkumu ve Francouzském národním institutu pro agronomický a environmentální výzkum a zakládající prezident Mezinárodní unie pro agrolesnictví.
Oba zahraniční speakři se v agrolesnictví pohybují několik dekád. Za tu dobu se přesunulo z okrajového proudu do mainstreamu a v současnosti je využíváno v širším měřítku v řadě zemí. „V agrolesnictví je nyní více vyvážený poměr mezi stromy kolem a uvnitř pozemků. Hustota stromů na pozemcích se postupem času snižuje, nyní je běžných pouze 50 stromů na hektar, zatímco před 30 lety to bylo přibližně 100 až 200 stromů. Kvůli potřebě krátkodobých výnosů jsou do agrolesnictví stále častěji zařazovány ovocné stromy namísto dřevin. A klíčovou hnací silou při zavádění agrolesnictví je nyní ukládání uhlíku, v minulosti tomu tak nebylo,“ vyjmenoval Dupraz, který se začal agrolesnictvím zabývat už na jeho počátcích v roce 1985. Podle obou je agrolesnictví jedním z mnoha řešení změny klimatu, není ale zcela vhodné pro všechny zemědělské podniky. Mezi aktuální trendy patří například agrivoltaiky, tedy kombinace využití fotovoltaik na plochách, kde se současně pěstují plodiny.
Ve Francii i Velké Británii se agrolesnictví v současnosti silně rozvíjí. „Brexit umožnil Spojenému království přizpůsobit a urychlit politiky využívání půdy, a agrolesnictví je nyní zapracováváno do domácích agrárních a lesnických politik, které podporují jeho zakládání,“ popsal Briggs. Ve Francii poskytla letos vláda 110 milionů Euro na rozvoj agrolesnictví. „V Paříži se nejlepším agrolesníkům udělují ocenění na Salon de l’Agriculture. Téměř všechny střední zemědělské školy nyní zahrnují pozemky a kurzy agrolesnictví. Bohužel je ale velké množství agrolesnických systémů stále špatně navrženo, se spoustou stromů, které nepřežijí. Tomu je třeba se vyhnout. Agrolesnictví není pouhé sázení stromů,“ podotkl Dupraz.
I v Česku agrolesnictví nabírá na síle. Agrolesnické plochy má i Mendelova univerzita, a to na obou školních podnicích – Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, tak na Školním zemědělském podniku v Žabčicích. „Naše školní podniky poskytují ideální místo, kde se potkávají vzdělávací aktivity s poloprovozním a aplikovaným výzkumem v podmínkách reálně hospodařícího subjektu v oblasti zemědělské či lesnické činnosti. V Žabčicích to je tzv. silvoorebný systém založený v roce 2019. Dřevinami jsou topol a ořešák, jako zemědělské plodiny se využívá pšenice, mák nebo kukuřice. Na ŠLP je také silvoorebný systém na pastvině, a navíc i koncept jedlého lesa a pastevního lesa. Zde se uplatňují dřeviny odolné vůči suchu, které kromě dřeva poskytují také jedlé plody, případně další užitky v krajině,“ popsal Martin Klimánek z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Nedílnou součástí je zapojení ukázek těchto systémů do výuky v řadě studijních programů, ať už jde o exkurze nebo řešení závěrečných prací. „Rádi bychom se tomuto konceptu hospodaření věnovali i nadále, zejména z hlediska výzkumu a vzdělávání, a založili další plochy lišící se v dřevinách i designu ploch – například širší řádky na zemědělských půdách. V lese hodláme zkoušet další druhy dřevin, konkrétně podle vhodnosti dřevin na dané lokalitě zkoušíme vyšlechtěné kaštanovníky odolné vůči tzv. rakovině kůry, dále oskeruše a jiné,“ přiblížil Klimánek.
Evropská agrolesnická konference se koná v Brně od 27. do 31. května 2024, vystupují na ní speakři nejen z Evropy, ale i Ameriky nebo Austrálie. Akci pořádá Český spolek pro agrolesnictví jako pobočka Evropské agrolesnická federace (EURAF) ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Martin Klimánek, Ph.D., martin.klimanek@mendelu.cz, +420 777 101 224, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky LDF MENDELU; doc. Ing. Antonín Martiník, Ph.D., antonin.martinik@mendelu.cz, +420 730 165 622, Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
Více aktualit
-
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026
-
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Z Amazonie na Moravu: Studenti společně hledali řešení pro udržitelnou krajinu
Studenti z amazonských univerzit Universidad Estatal Amazónica (UEA) a Universidad Regional Amazónica IKIAM poznávali na Mendelově univerzitě v Brně české přístupy k udržitelnému hospodaření, ochraně krajiny a adaptaci na environmentální výzvy.…13. 11. 2026 -
Vánoční jedličky z univerzitních lesů se vrací do prodeje. Po svátcích mohou…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně pokračuje ve spolupráci s Nadací Veronica na projektu vánočních jedliček v květináči. Zájemci si mohou od 16. listopadu zakoupit malou jedli bělokorou z lesních školek podniku,…12. 11. 2026 -
Generace se od sebe vzdalují. MENDELU ukazuje, jak znovu najít společnou řeč
Stárnutí populace přináší otázku, o které se mluví méně než o zdravotní a sociální péči: jak spolu budou žít lidé různého věku? Mendelova univerzita v Brně propojuje prarodiče s vnoučaty i vysokoškolské studenty se seniory a ukazuje, že společné…9. 11. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly ocenila mladé designéry. Šest cen putuje na…
Dvoukolové hodnocení odbornou porotou předcházelo slavnostnímu vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Cena profesora Jindřicha Halabaly v multifunkčním prostoru brněnské Boldhalle. Letošní ročník soutěže organizoval Ústav designu a nábytku Lesnické…5. 11. 2026 -
Vánoční Brno ozdobí jedle bělokorá z lesů Mendelovy univerzity. Do města dorazí…
Stromem Brněnských Vánoc 2026 bude přibližně jedenasedmdesátiletá jedle bělokorá z polesí Habrůvka Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Šestnáctimetrový strom se na cestu do Brna vydá již tradičně od Myslivny lišky Bystroušky povozem…4. 11. 2026 -
Obyvatelé Brna chtějí lesy k rekreaci, ale zároveň požadují ochranu přírody a…
Jaké služby lidé očekávají od lesů v okolí Brna a jak by měly být tyto lesy v budoucnu obhospodařovány, jsou otázky, na něž se zaměřili výzkumníci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) formou dotazníkového šetření…2. 11. 2026 -
Kaprů na Vánoce bude letos dost. Kvůli nedostatku vody a zvýšeným nákladům však…
Letošní chovná sezona byla pro rybníkáře komplikovanější především kvůli nedostatečnému množství vody. Kapři jsou sice v dobré kondici, jejich přírůstky jsou však nižší. Rybníkářství Pohořelice přesto očekává, že český trh bude před Vánoci…29. 10. 2026 -
Nový projekt MENDELU ukáže, jak stromy a pastva ovlivňují půdu
Jak může propojení stromů a řízené pastvy pomoci půdě lépe zvládat sucho a teplotní výkyvy – a kdy se naopak mohou projevit rizika, například zhutnění? V lednu 2027 začne na Mendelově univerzitě v Brně tříletý výzkum „Vliv integrace dřevin, pastvy a…27. 10. 2026