Ročně v Česku vznikne asi 800 tisíc tun neodvodněných čistírenských kalů. Obsahují spektrum anorganických i organických látek, jsou zdrojem základních živin a stopových prvků. V praxi se proto využívají jako hnojivo pro zemědělskou půdu, při rekultivaci skládek nebo bývají kompostovány. Od odpadní vody se kaly v čistírnách nejčastěji oddělují pomocí dávkování chemikálií na bázi polyakrylamidů, což jsou látky používané i v potravinářství nebo stavebnictví, kde slouží například k úpravě vlastností betonu.
Nahradit tyto polymery látkami na přírodní bázi aktuálně zkouší vědci z Agronomické fakulty. „Důvodem, proč cílíme na změnu flokulantů, je mimo jiné to, že polyakrylamidy tvoří velké shluky, které při aplikaci kalu na půdu brání tomu, aby se do země uvolňovaly živiny. Shluky přitom dokážou v kalu vydržet třeba i půl roku bez jakéhokoli rozkladu,“ upozornil Pavel Suchý, který působí na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.
Podle vedoucího projektu Tomáše Vítěze navíc doposud neexistuje mnoho výzkumů, které by se zabývaly tím, jak konkrétně polyakrylamidy půdu ovlivňují. „Našli jsme několik publikací ze Španělska a ty výsledky nebyly úplně uspokojivé. Do přírody se prostřednictvím flokulantů dostává obrovské množství syntetických látek, což může představovat riziko,“ řekl.
Na základě předchozích výzkumů vědci jako nadějnou alternativu vytipovali tanin. Látku, která je obsažená v kávové sedlině nebo třeba odpadu ze zpracování vína. „Tanin je pro nás zajímavý nejen proto, že na jižní Moravě máme spoustu kaváren a aktivní vinařský průmysl – tudíž můžeme efektivně využívat odpad, který se u nás produkuje. Taninu si ceníme i pro jeho vlastnosti. Například to, že dokáže narušit buňku a přispívá tak k efektivnějšímu odvodnění kalu,“ vysvětlil Suchý.
Využitelnost taninu letos odborníci otestují v laboratoři, získané poznatky by následně rádi přenesli přímo do provozu. V rámci projektu TAČR chystají vědci spolupráci s českým výrobcem čistíren odpadních vod pro města i obce. Podle Vítěze je zásadní, aby výsledný flokulant nebyl drahý a byl ho na trhu dostatek. „Musíme nabídnout řešení, které je cenově konkurenceschopné těm řešením současným,“ řekl.
Do budoucna odborníci plánují výzkum rozšířit také o úpravu pitné vody. I v tomto případě by svou roli mohla sehrát káva. „Z pitné vody se většinou kvůli chuti odstraňuje železo nebo mangan. A tím, že taniny vyvazují kovy, dala by se ekonomicky snížit náročnost úpravy takové vody,“ dodal Vítěz.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., tomas.vitez@mendelu.cz, +420 545 132 382, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU; Ing. Pavel Suchý, xsuchy2@node.mendelu.cz, +420 604 588 657, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU
Více aktualit
-
Mendelovu univerzitu v Brně navštívil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. S rektorem Martinem Klimánkem a prorektorem Jiřím Skládankou jednal o možnostech spojení sil v oblasti stravování, výživy dětí a seniorů i výživy lidí se zdravotním omezením.…9. 4. 2026
-
Prezident Petr Pavel navštívil MENDELU, se studujícími diskutoval nejen o…
Mendelovu univerzitu v Brně dnes navštívil prezident České republiky Petr Pavel. Během své návštěvy se setkal s vedením školy a od rektora Martina Klimánka převzal pamětní medaili univerzity. Následně diskutoval se studenty a studentkami, kteří…7. 4. 2026 -
Díky chemické modifikaci bude možné používat lokální dřevo k výrobě městského…
Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo…1. 4. 2026 -
Vedení Mendelovy univerzity se ujal rektor Martin Klimánek
Funkce rektora Mendelovy univerzity v Brně se dnes ujal Martin Klimánek, který povede univerzitu v následujících čtyřech letech. Akademický senát zvolil Klimánka v pořadí 35. rektorem v listopadu loňského roku. Spolu s ním nastupuje od 1. dubna nový…31. 3. 2026 -
Ochrana velkých šelem v Evropě vyžaduje přeshraniční spolupráci
Tříletý mezinárodní projekt LECA přinesl nové poznatky o pohybu a ochraně vlků, rysů a medvědů v Karpatech a ukázal, že jejich budoucnost závisí na úzké přeshraniční spolupráci. Do výzkumu se zapojilo šest zemí, vědci monitorovali šelmy na území…30. 3. 2026 -
Nejmodernější pila v ČR zahájila provoz v Olomučanech
Pilařský provoz v Olomučanech vstupuje do nové éry. Mendelova univerzita v Brně zde po náročné rekonstrukci zprovoznila moderní pilu, která svým technologickým vybavením patří v současné době k nejpokročilejším provozům svého druhu v České…26. 3. 2026 -
Oheň může pomoci zachránit biodiverzitu suchých trávníků, ukazuje výzkum vědců…
Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) ve spolupráci s kolegy z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research zjistili, že řízené vypalování může při správném postupu podpořit…25. 3. 2026 -
MENDELU podporuje stanovisko ČKR k připravovanému zákonu
MENDELU se připojuje ke stanovisku České konference rektorů a Rady vysokých škol, které vyjadřuje znepokojení nad připravovanou legislativou týkající se povinné registrace subjektů spolupracujících se zahraničními partnery. Mendelova univerzita…24. 3. 2026 -
Agronomickou fakultu povede i nadále profesor Leoš Pavlata
Akademický senát Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zvolil děkanem pro období 2026–2030 profesora Leoše Pavlatu. Ve funkci tak naváže druhým funkčním obdobím na své dosavadní působení.23. 3. 2026 -
Knihovna po rekonstrukci otevírá své studovny
Knihovna MENDELU dnes po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřela nové studovny. Cílem rekonstrukce bylo vytvořit moderní, uživatelsky příjemné a otevřené prostory, kde budou spokojeni jak uživatelé a uživatelky, kteří potřebují tichá studijní…23. 3. 2026