Projekt je v Česku unikátní proto, že je to vůbec poprvé, kdy byla vypuštěna zpět do přírody velká šelma, navíc zvíře, které bylo v době vypuštění staré zhruba 9 měsíců a předchozí 4 měsíce strávilo rehabilitací po náročné operaci. Telemetrický výzkum tedy pomáhá vyhodnotit úspěšnost návratu rehabilitované šelmy do volné přírody. Za jeden měsíc života ve volné přírodě se vlk pohyboval na úctyhodné rozloze zhruba tři sta čtverečních kilometrů, což je srovnatelné s jinými vlky, kteří dosud byli v podobných podmínkách sledováni. Data z telemetrie ani nenaznačila, že by se vlk zdržoval v blízkosti vesnic, naopak naprostou většinu času trávil v lesích nebo na loukách.
Nezávisle na telemetrickém výzkumu dál probíhal také neinvazivní monitoring pomocí fotopastí a nebo stopování. Díky tomu se podařilo zjistit, že vlk se pohybuje stále v předpokládaném teritoriu své mateřské smečky. Ačkoliv se nepodařilo zaznamenat všechny vlky současně, 9 dnů po vypuštění fotopast Hnutí DUHA natočila vlka a následně celou smečku v průběhu dvaceti čtyř hodin. [1] Na místech jeho předchozího pobytu byly nalezeny zbytky kořisti, kosti, krev, nebo trus, který vědci podrobí dalším analýzám.
Další sledování pohybu vlka bude probíhat už jen neinvazivními metodami, protože obojek v minulém týdnu přestal posílat nové souřadnice. Dle výrobce obojku je porucha pravděpodobně způsobena mechanickým poškozením v napájecí či kabelové části u obou baterií. Jedno z vysvětlení je, že obojek poškodili při vzájemných interakcích jiní vlci ze smečky. Nejednalo by se však o nic výjimečného. Ochránci přesto doufají, že se další informace o jeho osudu přinesou fotopasti nebo genetické analýzy trusu.
„Data z telemetrického sledování ukazují, že pohybová aktivita vlka v Krušných horách byla v posledním měsíci značná a zvíře vykazovalo typické známky chování vrcholového predátora, který se pohybuje na rozlehlém území v řádech stovek kilometrů čtverečních. I když obojek zřejmě již další data nepošle, měsíc sledování nám ukázal, že rozhodnutí o vypuštění rehabilitovaného zvířete bylo správné. Nefunkční obojek nezůstane na krku zvířete navždy, je vybaven záložním samorozpadajícím se mechanismem, který časem zařízení uvolní. Při dalším sledování jedince budeme využívat monitoring pobytových znaků, v kombinaci s fotopastmi nebo genetiku,“ říká Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
„Těší nás, kolika lidem není osud krušnohorského vlka lhostejný. Teď mu přeje i počasí, citelně se oteplilo a odtávající sníh mu odhalí další zdroje potravy v podobě uhynulé zvěře. Pořád platí, že vlk pro svou aklimatizaci potřebuje především klid. Od počátku tu byly dvě možnosti – buď vlka odsoudit k doživotnímu zajetí, nebo se pokusit o jeho návrat do přírody. Po konzultacích s experty ze zahraničí, kteří mají se záchranou zraněných vlků zkušenosti, panovala shoda na té druhé – zkusit jeho návrat do přírody, i když je nejisté, zda to bude pokus úspěšný. Vždy je to dlouhodobý proces s nejistým výsledkem, obzvláště u vlků jako společensky žijícího druhu,“ vysvětluje koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
„Nyní musíme nechat osud vlka přírodě bez možnosti detailního sledování jeho pohybu. Nadále bude probíhat monitoring pomocí fotopastí a vyhodnocování pobytových znaků, doufáme, že se podaří jej zachytit v přítomnosti jeho rodičovské smečky. Byl vypuštěn po zralé úvaze v období před začátkem vlčí říje, byl plně přezuben, nejedná se tedy o štěně neschopné samostatné existence v přírodě. Stále je velká šance, že bude smečkou přijat. I pokud by se se smečkou nespojil, neznamená to pro něj ohrožení života, ale bude pro něj náročnější sám lovit větší kořist. Není pro něj lepší řešení, než dát mu šanci přežít ve volnosti. Opětovné umístění do zajetí by pro něj bylo vzhledem k jeho věku doživotním utrpením,“ dodala Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Platí, že zvíře potřebuje především klid. Pokud by někdo vlka náhodně pozoroval, prosíme o informace na vlk@nature.cz kdy, kým, kde, na jakou vzdálenost, případně jaké byly další okolnosti pozorování – např. zda byl člověkem pozorován z auta, nebo při procházce, se psem, či bez. Pokud by bylo možné doložit fotku či videonahrávku, byla by pak informace hodnověrnější.
Poznámky:
[1] Krušnohorský rehabilitovaný vlk a smečka – YouTube
Kontakty pro bližší informace:
Martin Duľa, zoolog, Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, martin.dula@mendelu.cz, +420 770 137 635
Jindřiška Jelínková, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka Programu péče o vlka obecného, jindriska.jelinkova@nature.cz, +420 702 004 953
Petr Stýblo, Národní síť záchranných stanic, ČSOP, info@csop.cz, +420 602 395 473
Petr Korelus, Záchranná stanice Drosera Bublava, pkbiker@seznam.cz, +420 603 195 546
Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, karolina.sulova@nature.cz, +420 724 102 406