Vědci k podobným výzkumům většinou odebírají vzorky naplaveného dřeva na Islandu, Špicberkách nebo v Grónsku, ale sever Norska byl v tomto ohledu dost přehlížen. „Kmenů na plážích tam není tolik jako v ostatních oblastech. Navíc některé pláže jsou poměrně těžko přístupné. Autem se nedá dojet až na místo, takže je potřeba jet lodí nebo jít pěšky, což je s veškerým vybavením, které potřebujeme poměrně náročné,“ uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Tomáš Kolář s tím, že o původu naplaveného dřeva v Norsku existuje jen jedna publikace, která je ale stará přes 20 let a tím pádem zůstává spousta otázek.
Vědci budou stejně jako před třemi lety na Islandu zjišťovat druh dřeva, jeho stáří a lokalitu. „Samozřejmě nás taky bude zajímat odkud dřevo připlulo a jakou cestou. Mohlo by jít o dřevo nejen z východu, ale i ze západu Ruska, teoreticky i z Norska. Zajímat nás taky bude, jak velké množství dřeva připlouvá v posledních desítkách let. Podle pozorování lidí, kteří na místě žijí nebo tam jezdí na chatu, tak dřeva v posledních letech hodně ubývá, což se nám ukázalo i na Islandu,“ uvedl Kolář.
Klíčovou roli podle něj hraje nejen způsob těžby a dopravy dřeva na Sibiři, což byla hlavní zdrojová oblast dřeva na Islandu, ale také množství arktického ledu, který je nezbytný pro to, aby dřevo urazilo vzdálenost tisíce kilometrů. „To je v současnosti zajímavé i s ohledem na klimatickou změnu, protože zmenšování arktického zalednění velmi pravděpodobně vede k menšímu množství plaveného dřeva,“ uvedl Kolář.
Spolu s kolegy na severu Norska odebral vzorky z více jak 400 kmenů z 8 různých lokalit podél severního pobřeží. „Vzhledem k tomu, že jsme našli některé čerstvě připlavené kmeny a u jednoho dokonce víme přesný měsíc a rok, tak můžeme také upřesnit dobu, po kterou dřevo přes oceán driftovalo. Podle dřívějších studií a výpočtů se uvádí, že minimální doba jsou dva až tři roky,“ uvedl Kolář.
Norové využívají naplavené kmeny na výrobu nábytku, jako stavební dřevo nebo i pro umění, nejčastěji ale jako palivo. „Na severu Norska platí, že kdo si kmen dřív vezme nebo alespoň nějak označí, tomu patří, což samozřejmě platí o pobřeží, které je ve vlastnictví státu a nejedná se o chráněnou oblast,“ dodal Kolář.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, tomas.kolar.und@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Výzkum byl financován z Fondu pro bilaterální vztahy – EHP fondů. V Norsku bylo 5 vědců z MENDELU, kteří spolupracují s norským kolegou Paulem Ericem Aspholmem (NIBIO – Norwegian Institute of Bioeconomy Research)
Více aktualit
-
Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky nebo Štramberské uši nemusí být jen regionální specialitou, kterou si lidé odvezou domů jako suvenýr. Mohou se stát také důvodem k návštěvě místa, kde vznikají. Jak propojit tradiční výrobky s autentickými…20. 11. 2026
-
Mendelova univerzita je podruhé v Leidenském žebříčku, letos slaví prvenství v…
Mendelova univerzita v Brně se již podruhé zařadila mezi hodnocené instituce v Leidenském žebříčku vysokých škol z dílny institutu Centre for Science and Technology Studies (CWTS). Hned při své druhé účasti dosáhla výrazného úspěchu - v indikátoru…19. 11. 2026 -
MENDELU nabízí pomoc školním jídelnám v regionu v oblasti edukace o potravinách…
Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě deklarovalo, že zdravé a kvalitní školní stravování nadále považuje za jednu ze svých priorit a má ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zajistit školním jídelnám potřebnou metodickou podporu.…19. 11. 2026 -
Nová technologie na MENDELU otevírá cestu k netradičnímu zpracování…
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026 -
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Z Amazonie na Moravu: Studenti společně hledali řešení pro udržitelnou krajinu
Studenti z amazonských univerzit Universidad Estatal Amazónica (UEA) a Universidad Regional Amazónica IKIAM poznávali na Mendelově univerzitě v Brně české přístupy k udržitelnému hospodaření, ochraně krajiny a adaptaci na environmentální výzvy.…13. 11. 2026 -
Vánoční jedličky z univerzitních lesů se vrací do prodeje. Po svátcích mohou…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně pokračuje ve spolupráci s Nadací Veronica na projektu vánočních jedliček v květináči. Zájemci si mohou od 16. listopadu zakoupit malou jedli bělokorou z lesních školek podniku,…12. 11. 2026 -
Generace se od sebe vzdalují. MENDELU ukazuje, jak znovu najít společnou řeč
Stárnutí populace přináší otázku, o které se mluví méně než o zdravotní a sociální péči: jak spolu budou žít lidé různého věku? Mendelova univerzita v Brně propojuje prarodiče s vnoučaty i vysokoškolské studenty se seniory a ukazuje, že společné…9. 11. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly ocenila mladé designéry. Šest cen putuje na…
Dvoukolové hodnocení odbornou porotou předcházelo slavnostnímu vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Cena profesora Jindřicha Halabaly v multifunkčním prostoru brněnské Boldhalle. Letošní ročník soutěže organizoval Ústav designu a nábytku Lesnické…5. 11. 2026 -
Vánoční Brno ozdobí jedle bělokorá z lesů Mendelovy univerzity. Do města dorazí…
Stromem Brněnských Vánoc 2026 bude přibližně jedenasedmdesátiletá jedle bělokorá z polesí Habrůvka Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Šestnáctimetrový strom se na cestu do Brna vydá již tradičně od Myslivny lišky Bystroušky povozem…4. 11. 2026