„Zajímá mě, jestli se nutriční nedostatky v potravě nějakým způsobem projevují v biochemických parametrech krve. Jinými slovy, zda je možné biochemickým vyšetřením krve dokázat, že je s výživou něco špatně ve smyslu změny některého z parametrů,“ říká Zálešáková. Pro experiment si studentka vybrala brojlerová kuřata. „Krevní profil u drůbeže není moc prozkoumaný, takže je to zajímavé. Neexistují totiž de facto žádné referenční hodnoty jednotlivých biochemických parametrů,“ vysvětluje doktorandka.
V rámci výzkumu, se kterým vyhrála i první místo na konferenci doktorských studentů MendelNet, vytvořila Zálešáková tři krmné směsi. Jedna skupina kuřat dostávala všechno, co by v krmivu měla mít. Druhá skupina měla o 30 procent méně dusíkatých látek a třetí skupina o 30 procent méně vybraných minerálních látek.
Výsledky experimentu ukázaly, že v případě minerálních látek se deficit v krvi neprojevil. „Je to docela zajímavé zjištění, protože 30 procent je u rostoucích kuřat opravdu hodně,“ hodnotí Zálešáková a dodává, že by tak chovatelé mohli do budoucna i ušetřit. „Ukazuje se, že některé hodnoty u těch minerálních látek v krmivu mohou být až moc nadhodnocené. Že možná skutečně není potřeba dávat tolik určitých prvků,“ říká. Nedostatek minerálních látek se u kuřat neprojevil ani na přírůstcích, výtěžnosti svaloviny nebo obecně na jejich zdraví.
Další pokusy by mohly napovědět, zda by se metoda mohla využívat také pro včasné odhalení nemocí zvířat, které souvisí s nedostatky ve výživě. „Například trávicí systém dojnic je velmi citlivý na jakékoli změny a častěji se u nich vyskytují metabolické poruchy,“ uvádí Zálešáková.
U drůbeže bývají problémy s nedostatkem určitých vitaminů či minerálních látek v potravě. „U kuřat se lze setkat třeba s nedostatkem vitaminu E a selenu, což jsou významné antioxidanty. Ve spojitosti s deficitem určitých aminokyselin to může vést například ke svalovým dystrofiím,“ popisuje studentka. Zajímavé by podle Zálešákové mohlo být například také bližší monitorování jaterních enzymů v krvi nosnic. „Občas tam může docházet ke vzniku krvácení a úhynům v důsledku steatózy jater,“ dodává.
Právě na nosnice se chce úspěšná doktorandka zaměřit ve svém dalším výzkumu. Začít by měla letos na jaře. „Budu mimo jiné sledovat úroveň ukládání minerálních látek do kostí, svalů nebo skořápky, kde by projev deficitů mohl být výraznější,“ říká. Do budoucna se pak Zálešáková plánuje věnovat také studiu cytochromů P450, což jsou enzymy, které mají mimo jiné schopnost detoxikace cizorodých látek. Zajímat se bude o jejich účinky na organismus, a to i v případné spojitosti právě s výživou.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Dana Zálešáková, studentka 2. ročníku doktorského studia Obecná zootechnika, e-mail: xzalesa4@node.mendelu.cz
Více aktualit
-
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025
-
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025