Přítomnost migrantů byla v minulosti v České republice spíše tolerována než vítána a migrační politika státu byla založená na jednoduchém předpokladu, že migranti odejdou poté, co poptávka po jejich pracovní síle skončí. „Stát tak jejich usazení v České republice a další integraci prakticky nepodporoval,“ uvedl Stojanov.
Současná situace náhle změnila dosavadní praxi české azylové a migrační politiky, která byla vysoce restriktivní vůči imigrantům z Blízkého Východu přicházejících ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, tj. také válkou postižených zemí. „Ukrajinské ženy a děti dokázaly prolomit hráz neochoty udělování azylu a pracovních povolení ze strany státu. Možná ještě důležitějším dopadem je fakt, že imigranti pro Čechy už nebudou jen pracovníci na stavbách, ale také lidé se svými strastmi, emocemi a sny žít normální život jako my. Je dobře, že je u nás vítáme a jsme ochotni jim pomoci či dokonce se rozdělit o naše domovy,“ uvedl vědec.
Podle posledních informací se před válkou na Ukrajině do ČR uchýlilo asi 100 tisíc uprchlíků. Celkový počet Ukrajinců utíkajících před boji podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dosáhl už 1,5 milionu. „Jedná se tak o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů 2. světové války v Evropě a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu,“ uvedl Stojanov.
Podle něj lze očekávat nejen nárůst počtu těchto utečenců až na 3-5 miliónů či více dle eskalace konfliktu, ale také zvyšující se počet tzv. vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kterých zpravidla bývá mnohem více. Jedná se o obyvatele, kteří nemají z celé řady důvodů možnost svou zemi opustit a uvíznou někde „v meziprostoru“, tzn. někde na cestě mezi svým domovem a bezpečným zahraničím. „Domnívám se, že i na tyto vnitřní migranty by se měla soustředit humanitární pomoc ve snaze nabídnout jim alespoň základní bezpečí ve formě jídla, pití, základní hygieny, tepla, možnosti kde spát. A případně se snažit je dostat do bezpečí z válkou postižené země,“ říká Stojanov.
Kromě ztráty pocitu bezpečí, jako nejzásadnějšího důvodu pro migraci uprchlíků z válečných oblastí jsou ještě další podstatné okolnosti, jež přispívají k tak mohutnému odchodu obyvatel z Ukrajiny. „Tím jsou dosud existující dopravní infrastruktura směrem na západ a migrační sítě vybudované ještě před válkou. Zatímco infrastrukturu Rusové postupně ničí svými zbraněmi, tak kapacita migračních sítí bude stoupat s přibývajícími počty uprchlíků mimo území Ukrajiny. Lidé tak budou vědět, kam se mohou vystěhovat, budou mít zprávy, jak to tam vypadá a za kým budou moci přijet,“ dodal Stojanov.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Robert Stojanov, Ph.D., robert.stojanov@mendelu.cz, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita
Foto: Magistrát města Brna
Více aktualit
-
Komunikace je pro lidské soužití nezbytná. Bez ní bychom se nedomluvili na každodenních věcech. Má ale mnoho různých podob, které poodhalí už 21. ročník Noci vědy, která se bude konat tradičně poslední pátek v září. Návštěvníky opět čekají workshopy…18. 9. 2026
-
Psychické potíže nejsou vidět. Nová kampaň na MENDELU vyzývá k otevřenosti
Lidé se během života často potýkají se stresem, nejistotou, tlakem na výkon nebo osobními problémy, které nemusí být na první pohled vidět. Právě na tato témata upozorní putovní kampaň „Říct si o pomoc je normální“, kterou organizuje Modrá linka.…17. 9. 2026 -
Vyučující si vyzkoušeli Challenge Based Learning
Vyučující si na workshopu pořádaném v rámci evropské univerzitní aliance HEROES prakticky vyzkoušeli metodu Challenge Based Learning (CBL, česky: Vzdělávání založené na výzvách). Ta zapojuje studenty do řešení reálných problémů a propojuje výuku s…17. 9. 2026 -
MENDELU a Hvězdárna Valašské Meziříčí rozvíjejí výzkum pro budoucí kosmické mise
Laboratoře Kulturního a kreativního centra v areálu Hvězdárny ve Valašském Meziříčí slouží nově jako zázemí pro výzkum připravovaný ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Výzkumný tým z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty zde od…16. 9. 2026 -
Zástupci českých vysokých škol jednali v Pardubicích o udržitelnosti
Na Univerzitě Pardubice se 9. září uskutečnilo již třetí setkání Pracovní skupiny České konference rektorů pro udržitelnost, jejíž činnost koordinuje MENDELU. Zástupci českých vysokých škol diskutovali aktuální témata související s řízením…14. 9. 2026 -
Polní pokusná stanice MENDELU v Žabčicích slaví 100 let
Polní pokusná stanice v Žabčicích si letos připomíná sto let od zahájení své činnosti. Stanice, která vznikla v roce 1926 jako zázemí pro výzkum a praktickou výuku studentů zemědělských oborů, se během jednoho století stala významným centrem…9. 9. 2026 -
Nový výzkum hledá cestu k bezpečnému uchování genetických zdrojů ovocných druhů…
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady…7. 9. 2026 -
Xiaohui Ju se stala první vědkyní z MENDELU oceněnou v prestižním programu…
Vědkyně Xiaohui Ju z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU získala prestižní ocenění na jubilejním 20. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Stala se tak jednou ze tří letošních laureátek tohoto programu. Ocenění získala za svou…3. 9. 2026 -
Závažné onemocnění ledvin ohrožuje lososovité ryby. Výzkumníci z Mendelovy…
Proliferativní onemocnění ledvin (PKD) představuje závažnou chorobu lososovitých ryb. V některých evropských zemích je spojováno s dlouhodobým úbytkem populací pstruhů a dalších druhů lososovitých ryb, v posledních letech byly zaznamenány také…3. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců,…2. 9. 2026