Muzeum regionu Valašsko se věnuje výzkumu a záchraně historických sušáren ovoce od roku 2016. Letos v květnu využilo nabídky dendrochronologů z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří pomohli určit stáří šestice vybraných sušáren v regionu. „Vybrali jsme stavby, o nichž je obtížné dohledat informace například pomocí historických map či písemných pramenů, které se nedochovaly, nebo samotné sušárny se stěhovaly,“ uvedla historička Muzea regionu Valašsko Ivana Spitzer Ostřanská.
Dendrochronologické datování dokáže analýzou letokruhů určit stáří dřeva s přesností na jeden rok. Vědci nejprve odebrali vzorky trámů z objektů v lokalitách Vsetín-Uhliska, Zděchov, Halenkov a Hošťálková. Následně je podrobili laboratornímu rozboru. „Zatímco všechny ostatní objekty pocházejí z druhé poloviny 19. až počátku 20. století, stáří sušárny ze vsetínských Uhlisek sahá až do počátku 18. století, takže je zdaleka nejstarší, kterou jsme dosud ve Zlínském kraji datovali,“ uvedl dendrochronolog Mendelovy univerzity v Brně Tomáš Kolář.
Podle Ostřanské existují dvě možnosti: „Buďto je sušárna opravdu tak stará, nebo na ní bylo použito dřevo z nějaké starší demolice.“ Pokud by platila první varianta, mohlo by jít o jednu ze dvou stovek sušáren, jejichž existenci zmiňuje zápis v kronice Vsetínského panství z roku 1782. Na druhou stranu, v minulosti bylo celkem běžné, že se menší hospodářské stavby budovaly stylem „co dům dal“. „S jistotou víme, že sušárna původně stála někde jinde a roku 1910 ji tady přivezl dědeček současné majitelky. Odkud, to zatím bohužel netušíme,“ dodala historička muzea s tím, že pátrání po původu této možná nejstarší sušárny ovoce ve Zlínském kraji ještě zdaleka neskončilo.
Podle Koláře bylo na výzkumu zajímavé také využití různých druhů dřev, kdy typické dřeviny (jedle, dub, smrk nebo borovice) využívané v historických dřevěných konstrukcích jsou u takových hospodářských objektů často nahrazovány dřevinami, které jsou v dřevěných stavebních konstrukcích vzácné jako jsou např. lipové trámy právě u té nejstarší sušárny. „Když jsme před pár lety datovali soubor sušáren z okolí Provodova, který leží více na jih a blíže k Bílým Karpatům, tak jsme narazili poměrně často na buk, olši, topol nebo břízu,“ uvedl vědec.
Podle něj podobné typy staveb z krajiny velice rychle mizí, pokud se jich neujme skanzen nebo muzeum. „Velmi často se dozvídáme, že se lidem nechce investovat do rekonstrukce a zachování takových objektů a naopak stavbu často zbourají než aby ji opravovali. V některých případech je stavba už v tak špatném stavu, že by oprava byla asi značně nákladná. Současně se k nám doneslo, že si někteří lidé v těchto oblastech koupí nějakou stavbu jako víkendovou chatu a takové hospodářské objekty jim tam prostě zavazí, tak je likvidují. Protože je to poměrně častý jev, tak se snažíme takové stavby alespoň datovat a částečně zdokumentovat před jejich zánikem,“ dodal Kolář.
Datování historických objektů a archeologických vykopávek je v posledních době v Česku stále úspěšnější. Pomáhají k tomu nově budované i vylepšované standardní chronologie zejména pro Českou republiku a Slovensko. Tato databáze zahrnuje záznamy z několika tisícovek živých stromů, historických dřevěných konstrukcí, archeologických a subfosilních nálezů.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, tomas.kolar.und@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Foto: Muzeum Regionu Valašsko (na snímku Tomáš Kolář odebírá vzorky z jedné ze sušáren).
Více aktualit
-
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025
-
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025 -
Druhé kolo pro podání přihlášek do studia
Momentálně probíhá druhé kolo pro podávání přihlášek do bakalářského i navazujícího magisterského studia na Agronomické fakultě a Zahradnické fakultě MENDELU. Agronomická fakulta Bc. Až do 18. 8. 2025 si můžete podat přihlášku do…25. 7. 2025