Konflikt ve Svaté zemi má dlouhodobé i aktuální příčiny

14. 5. 2021
Desítky mrtvých, ostřelování jednoho z hlavních letišť, stovky raket ve vzduchu – to vše přinesla v posledních dnech za poslední roky nevídaná eskalace izraelsko-palestinského konfliktu. Na začátku byl sice spíše tradiční problém související s vysídlení palestinských rodin, kromě dlouhodobých příčin ale hrají roli v současné situaci i některé nové prvky, upozorňuje Marek Čejka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

„Aktuální události se odehrávají na pozadí dlouhodobých krizí izraelské i palestinské politiky. Ty sice nejsou primární příčinou dnešních násilností, rozhodně však nepřispěly k jejich deeskalaci,“ uvedl Čejka. Izrael má letos za sebou už čtvrté parlamentní volby během dvou let, z nichž zatím žádné nebyly schopné přinést stabilní vládu. To je přičítáno na vrub hlavně dlouholetému premiéru Netanjahuovi, jemuž tento řetězec patových voleb pomáhá udržet se u moci.

„Situace v povolebních jednáních se zatím vyvíjí tak, že Netanjahu nebyl schopen vládu sestavit, načež byl dalším pokusem pověřen sekulární centrista Ja’ir Lapid. Současné vyostření násilí může koaliční jednání i politickou změnu v Izraeli ještě více zkomplikovat a znovu posílit Netanjahuovu pozici,“ uvedl Čejka.

Podle něj současná radikalizace Hamásu nemusí být nutně adresována pouze Izraeli, ale do jisté míry i stávajícímu palestinskému prezidentovi. I na druhé straně barikády totiž panuje politická krize. Už za pár dní se měly konat po dlouhé odmlce palestinské volby. Ty ale odložil palestinský prezident Abbás z hnutí Fatah s odvoláním na komplikace ze strany Izraele.

„Mnohé však nasvědčuje spíš obavám, že by volby mohly přinést podobné překvapení jako ty předcházející před patnácti lety v roce 2006. Tehdy byl oproti volebním průzkumům Fatah poražen politickým křídlem Hamásu. Zdá se tak, že Abbás upřednostnil prospěch vlastní politické formace před volbami, které přitom Palestinská autonomie už tolik potřebovala,“ uvedl Čejka.

Na zklidnění situace bude mít vliv i aktivita zahraničních mocností – na pásmo Gazy a Hamás má tradičně relativně silné páky Egypt, na Izrael zase Spojené státy americké. Bidenova administrativa se pokouší zaujmout odlišný přístup oproti Trumpově, která dávala Netanjahuovi bianco šek prakticky na cokoliv. „Nakolik bude Biden v tlaku na svého spojence úspěšný, se dozvíme relativně brzy,“ uvedl Čejka, který se na blízkovýchodní otázky specializuje.

Foto: Filip Vrána

Více aktualit

Všechny aktuality