Státnímu rozpočtu na daních ročně unikají miliardy. V českém prostředí se většinou jedná o daň z přidané hodnoty. V této oblasti už spolu evropské státy svoje aktivity koordinují. Dostupná data ale ukazují, že problémy jsou i v jiných oblastech. Příkladem jsou takzvaná nehmotná aktiva, dalším pak převodní ceny, které souvisí s oceněním transakcí, zejména mezi firmami jedné skupiny.
„Převodní ceny jsou významným nástrojem daňového plánování ovlivňujícím výslednou efektivní sazbu nadnárodních společností,“ uvedla Veronika Solilová z Ústavu účetnictví a daní PEF Mendelovy univerzity v Brně s tím, že se společně s kolegy bude zabývat také daňovými úniky v oblastech finančních transakcí a dluhových služeb. Tím, že se většinou jedná o chování nadnárodních korporací, je koordinace více států klíčová.
Vědci chtějí metody a postupy agresivního daňového plánování firem, vedoucí ve výsledku k vyhýbání se daňovým povinnostem podrobně zmapovat. „Sledování tendencí a vývoje v této oblasti, rychlejší detekce daňových úniků či agresivního daňového plánování a následné potírání těchto praktik včetně preciznějšího koordinovaného řešení vede k pro aktivní a účinné ochraně fiskálních zájmů a zlepšení stavu veřejných rozpočtů: To má samozřejmě v době pandemie a rostoucích deficitů veřejných rozpočtů velký význam,“ uvedla Solilová.
Odborníci po zmapování problému navrhnou změny v právních a daňových předpisech s cílem eliminovat tento nežádoucí typ chování daňových poplatníků v souladu s evropských právem. K daňovým únikům dochází napříč spektrem oborů. Větší problémy jsou ale patrné v sektoru služeb, který k tzv. agresivnímu daňovému plánování a erozi základu daně inklinuje více nežli sektor výrobní. „Velmi rizikovými oblastmi z pohledu převodních cen jsou manažerské služby, licenční poplatky související s používáním významných nehmotných aktiv a finanční služby, zejména dluhová služba a zajištění,“ uvedla Solilová.
Podle ní se obecně detekce daňových úniků v České republice zvyšuje. Stát také zavádí obranné a kontrolní mechanismy, které mají tento fenomén snižovat. Jedním z nich je EET, které má dopad nejen na oblast daně z přidané hodnoty, ale také na daň z příjmů. V ČR začala také fungovat finanční Kobra, která jen za loňský rok uchránila majetek ve výši 822 mil. Kč.
Projekt s názvem Sdílení zkušeností visegrádských zemí s vyhýbáním se daňových povinností je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu o celkovém objemu 28 268 EUR. Projekt byl zahájen k 1. 10. 2020 a končí k 31. 3. 2022.
Blíže o projektu viz odkaz: https://visegrad.ue.wroc.pl
Kontakt pro bližší informace: Ing. Veronika Solilová, Ph.D., Ústav účetnictví a daní PEF MENDELU, mail.: Ritve@email.cz, tel.: 724 281 626