Pracovníci Oddělení rybářství a hydrobiologie se například střídají ve dvanáctihodinových směnách včetně víkendů. Vodu v sádcích analyzuje ranní směna, ta večerní pak krmí ryby. Během karantény se naopak nezměnil chov křepelek, zajišťuje jej ale menší množství pracovníků. Křepelky je nutné třikrát týdně krmit, vědci denně zapisují a sbírají vejce. Zapomenout nesmí na čištění trusných pásů a desinfekci. „Již před začátkem karanténního období jsme zahájili obnovu hejna masného typu křepelek, a proto jsme museli zachovat původní plán, který zahrnoval průběžné vážení zvířat, prodej rodičovského hejna a zařazení mladé generace do chovu,“ říká Martina Pešanová Tesařová z Ústavu chovu a šlechtění zvířat.
Stranou nezůstává ani chov slepic, ve kterém aktuálně probíhají tři vědecké pokusy podpořené granty. První se zabývá retencí vápníku u nosnic, druhý strukturou krmných směsí, a třetí využitím moučných červů ve výživě zvířat. A jak vypadá harmonogram dne v péči o slepice? „Naše kroky každý den nejdříve směřují do šatny, kde si oblékáme pracovní oděv, aby byla dodržena hygiena a ke zvířatům se nedostal nějaký infekt z venkovního prostředí. Vážíme zbytky krmiva, které zvířata nesnědla a dovážíme jim do předem stanovené hmotnosti. Následně se sbírají vejce, sledujeme celkovou snášku za skupinu, nebo individuální dle charakteru daného pokusu,“ uvedla Andrea Roztočilová z Ústavu výživy zvířat a pícninářství. Odborníci váží všechna vejce. Jednou týdně dělají rozbory, kdy se měří pevnost vejce, délka, šířka vejce, výška bílku, barevné spektrum žloutku a jeho hmotnost. Následně se druhý den měří u vymytých skořápek hmotnost skořápky a její tloušťka. „Jednou týdně se odebírají nedožerky zvířat pro následnou separaci na sítech. Každý den se myjí podlahy. Dle potřeby mícháme nové krmné směsi a vyrábíme granule. Aktuálně vyrábíme 7 různých krmných směsí a z toho dvě ještě granulujeme,“ doplňuje Jakub Novotný.
Areál Mendelovy univerzity v Brně patří k velice moderním. Zejména jde o pavilon M, ve kterém jsou i skleníky. Vědci se zabývají například cizrnou, kterou vnímají jako rostlinu budoucnosti, protože vyžaduje teplejší klima a je velmi odolná vůči suchu. Vzhledem ke změně klimatu a postupnému oteplování i na území České republiky, by se právě cizrna mohla v budoucnu stát hojně pěstovanou plodinou i u nás. „Do skleníku docházím 4krát týdně, abych označila nově otevřené květy nebo odebrala lusky určitého stáří, je také třeba je pravidelně zalévat a hnojit,“ říká Veronika Sedláková, studentka doktorského studia Anatomie a fyziologie rostlin z Ústavu biologie rostlin.
Pracuje na své dizertační práci Vývoj a dormance semen cizrny. Dormance je pro vědce klíčový domestikační znak u luskovin, je řízena nepropustností osemení pro vodu, což souvisí s klíčením semen. Správné načasování klíčení je rozhodující okamžik života rostlin. Ve volné přírodě semena klíčí až po splnění určitých podmínek, oproti tomu semena plodin mají tendenci klíčit ihned, jakmile přijdou do styku s vodou. Sedláková se zabývá pěstováním kulturního a planého rodiče cizrny a jejich křížením vzniklé populace za řízených světelných a teplotních podmínek. Cílem je získání rostlinného materiálu pro další fyziologické, anatomické a molekulárně-biologické analýzy. Ty následně přispějí k poznání regulace vývoje semen a především osemení, jako pletiva zajišťujícího ochranu semene a správné načasování a uniformitu klíčení semen.
Více aktualit
-
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie se letos otevírá v Kuřimi a Hustopečích
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025