V rámci výzvy Evropské komise H2020, která je hlavním nástrojem pro financování výzkumu, technologického rozvoje a inovací pro období 2014-2020 se brněnský Ústav chemie a biochemie jako jediný český subjekt zapojil do mezinárodního projektu GREENER (InteGRated systems for Effective ENvironmEntal Remediation), jehož se účastní 17 vědeckých institucí a firem z Evropy. První výsledky by měly být známé do konce roku 2020, celý projekt pak potrvá až do roku 2023. Široce zaměřený projekt je orientován na vývoj a praktické využití ekologických udržitelných, efektivních a nízkonákladových řešení environmentální bioremediace, laicky řečeno odstranění toxických látek z prostředí. Azobarviva jsou poměrně stabilní sloučeniny, se kterými si většinou neporadí ani čističky odpadních vod. Tyto látky se proto vrací do životního prostředí.
V Brně je testována myšlenka využít k bioremediaci mikrořasy. „Jedná se o jednobuněčné fotosynteticky aktivní mikroorganismy s velkou genetickou variabilitou. Existují desetitisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve slané nebo sladké vodě, ale jsou schopny přežít i v různých extrémních podmínkách – při nízkých i vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. A právě těchto vlastností chceme využít,“ nastiňuje vedoucí laboratoře metabolomiky a epigenetiky rostlin Dalibor Húska.
Při výzkumu využívají vědci mikrořas získaných z genových bank a testováním různých druhů azobarviv zjišťují, která z mikrořas je umí nejlépe absorbovat. Phycooremediaci (odstranění škodliviny prostřednictvím mikro a makro řas) by pak bylo možné využít i pro odstranění těžkých kovů jako je kadmium nebo olovo.
„To je ovšem přesunutí problému z půdy nebo vody do buňky. Mikrořasy se následně musí sklidit a řeší se problém, co s nimi, zda je spálit nebo uložit. Ideálním výsledkem by proto mělo být nalezení takové mikrořasy, která umí azobarviva biodegradovat, rozložit na netoxické či méně toxické látky,“ říká Húska. Po úvodní, laboratorní fázi, v níž budou výzkumníci testovat interakci sterilních vzorků mikrořas a standardních azobarviv, přijde na řadu praktická fáze. „Od našich německých partnerů budeme mít autentické vzorky kontaminované vody, která vzniká jako průmyslový odpad, takže předpokládáme poměrně jednoduché složení s obsahem průmyslově používaných organických molekul (např. rozpouštědel nebo dalších aditiv). Na druhou stranu, kontaminované vody vyskytující se v životním prostředí obsahují množství dalších látek, jako jsou přírodní organické molekuly (např. proteiny nebo sacharidy), umělé organické molekuly (např. pesticidy nebo hnojiva), ale také organismy jako například bakterie. Složitost a různorodost těchto vzorků si vyžádá optimalizaci a přizpůsobení našeho řešení, aby bylo využitelné i v praxi,“ uvádí Húska.
Dalším z cílů vědců Ústavu chemie a biochemie je proto zavedení získaných poznatků do praxe. „Chceme vytvořit takovou metodiku, která by byla snadno aplikovatelná i v čističkách. Například vytvořením bioreaktoru, který by byl napojen na okruh vody dané čističky nebo továrny. Tímto bioreaktorem by se prohnala znečištěná voda, kterou by mikrořasy dekontaminovaly,“ vysvětluje Húska.
V neposlední řadě je součástí brněnského výzkumu i vytvoření, respektive přizpůsobení analytických nástrojů pro potřeby projektu. „Jedná se o komplexní balíček analytických metod, je snahou do biologie vnést více konkrétních čísel. Pomocí hmotnostní spektrometrie nebo fluorescenčního spektrometrie jsme schopni od začátku do konce sledovat a měřit stav mikrořasy, klesající množství azobarviv nebo celkovou efektivitu biodegradace,“ vysvětluje Vedoucí výzkumné skupiny bionanoanalýzy a genového inženýrství Markéta Vaculovičová.
Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Markéta Vaculovičová, Ph.D. tel.: 777 845 919, Ing. Dalibor Húska, Ph.D. tel.: 724 528 526
Více aktualit
-
Čtyři studentky z Agronomické fakulty a jedna studentka ze Zahradnické fakulty zvítězily v letošním ročníku soutěže MENDELU Ph.D. talent. V pěti minutách měly v angličtině prezentovat své vědecko-výzkumné záměry před odbornou komisí. Výherkyně…13. 3. 2026
-
V kampusu MENDELU přibyly nové koše na třídění odpadu
Mendelova univerzita pořídila celkem 334 nových odpadkových košů na plasty, papír, sklo a směsný odpad. Nové koše budou k dispozici po celém areálu univerzitního kampusu v Černých Polích, Botanické zahrady a arboreta, i v kampusu Zahradnické fakulty…12. 3. 2026 -
Orchideje i tropické motýly je možné navštívit ve druhé polovině března ve…
Botanická zahrada a arboretum MENDELU získala na Mezinárodní výstavě orchidejí ve Vídni zlatou medaili za expozici a pět stříbrných a šest bronzových medailí za rostliny. Podařilo se jí uspět v konkurenci dalších třiceti vystavovatelů z Evropy, Asie…9. 3. 2026 -
Na MENDELU se dnes koná SPACE DAY a SPACE NET, přiblíží vesmírný výzkum
Mendelova univerzita v Brně dnes pořádá dvě akce zaměřené na probíhající vesmírný výzkum. SPACE NET MENDELU se zaměřuje na to jak současné i budoucí aplikace space technologií chytře integrovat do výuky i výzkumné praxe. SPACE DAY MENDELU představí…4. 3. 2026 -
Europoslankyně Vrecionová debatovala na MENDELU o budoucnosti zemědělství a…
Mendelovu univerzitu v Brně navštívila europoslankyně Veronika Vrecionová, přijala pozvání k odborné i studentské debatě zaměřené na aktuální výzvy evropského zemědělství.3. 3. 2026 -
Zima mezi jehličnany: Arboretum Řícmanice zve na den otevřených dveří
Poslední únorovou sobotu se v Arboretu Řícmanice koná zimní den otevřených dveří. Součástí programu jsou komentované prohlídky s dendrology Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Návštěvníci mají možnost dozvědět se více o vzácných jehličnanech,…24. 2. 2026 -
Univerzita v budově X otevírá nový MENDELU SHOP
Dnes se v přízemí budovy X slavnostně otevírá nový MENDELU SHOP, kde bude možné zakoupit univerzitní merch, jako jsou mikiny a trička. Novou kategorii reklamních předmětů tvoří kolekce Green Choice, ve které návštěvníci obchodu najdou například…23. 2. 2026 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní
Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů zanikl. Region však stále patří ke krajům s největším počtem provozů, aktuálně je jich 70.20. 2. 2026 -
Výuková videa k CNC technologiím reagují na proměnu dřevařského průmyslu
Pandemie covid-19 zásadně ovlivnila podobu výuky technických oborů. Omezení praktické výuky tehdy přivedlo pedagogy Lesnické dřevařské fakulty MENDELU k hledání nových cest, jak studujícím zprostředkovat klíčové dovednosti. V důsledku této situace…16. 2. 2026 -
Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a…
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026