„Jmelí napadá i mladé stromky. Některé už kvůli tomu uhynuly,“ uvedla ředitelka Správy hřbitovů města Brna Alena Říhová. Jmelí totiž z hostitelského stromu získává přednostně vodu a v některých případech jí odebírá tolik, že stromy schnou. Jindy se zase pod tíhou poloparazitické rostliny lámou větve.

Nejčastěji se jmelí odstraňuje mechanicky, ne vždy je to ale možné. „Musíme ho odřezávat i s větví stromu, takže to jde jen v případě, že je dřevina zasažena mírně a většina keříků roste na periferních částech koruny. V případech, kdy je dřevina zasažena silně nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či z kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl poškozen i hostitelský strom,“ vysvětlil arborista z Mendelovy univerzity v Brně Jiří Rozsypálek.

Právě tým kolem Rozsypálka přišel s novým řešením postaveným na faktu, že jmelí je stálezelený keř, kdežto hostitelské stromy jsou zpravidla opadavé. V době, kdy strom ztratí listy, je pro jmelí obtížnější získat z něj potřebné látky, a reaguje na to tím, že utlumí většinu svých fyziologických funkcí. „Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci těchto procesů – otevření průduchů, zahájení fotosyntézy apod. –, nemá jmelí dostatečný přísun vody a živin a postupně odumírá,“ přiblížil princip postřiku Rozsypálek.

Pilotní testy ve Zlíně a v Přerově vykázaly více než 90procentní účinnost. Na Ústředním hřbitově jej teď vyzkouší na sedmi desítkách napadených stromů. Spolu s vědci pak vyhodnotí výsledky. Problém jmelí se totiž jen na hřbitově dotýká stovek stromů. „Na hostitele by postřik neměl mít žádný vliv, protože se vstřebává skrze listy. Zároveň tím, že se aplikuje v zimním období, nebude mít následky ani pro hmyz, který v tuto dobu spí,“ uzavřela Alena Říhová.

Pozn.: Zpráva a fotografie byly převzaty z webu www.brno.cz