„Šíření jmelí se v poslední době stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin v městském prostředí a lesním hospodářství. Jmelí z hostitelského stromu získává přednostně vodu a v některých případech jí odebírá tolik, že dochází k významnému prosychání koruny. Roli hraje i hmotnost jmelí, což v některých případech způsobuje lámání postižených větví,“ říká Rozsypálek. Podle něj je problém aktuálně nejzávažnější v Moravskoslezském, Zlínském a části Jihomoravského kraje, kde dochází k poškozování až odumírání tisíců dřevin.

Účinná ochrana stromů proti jmelí dosud chyběla. „Řez je vhodný v případech, kdy je dřevina zasažena jen mírně a většina keříků roste na periferních částech koruny, protože jmelí musíme odřezávat i s větví stromu. V případech, kdy je dřevina zasažena silně, nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl poškozen i hostitelský strom,“ uvedl Rozsypálek.

Vědci několik let hledali způsob, jak si se jmelím poradit. „Náš nápad je postaven na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou z pravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek. V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí. „Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů jako je otevření průduchů, zahájení transpirace, fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin, díky čemuž postupně odumírá, vlivem rychlé ztráty těchto životně důležitých látek,“ uvedl Rozsypálek s tím, že na hostitelskou dřevinu by tato látka neměla mít vliv, neboť se vstřebává skrze listy, které v době aplikace stromy nemají.

Rozsypálek spolu s kolegy tento nápad rozvíjí několik let. Výzkum vědci směřovali zpočátku mimo městské aglomerace, protože si potřebovali být jisti, že nehrozí negativní dopady tohoto ošetření na okolní stromy a že bude přípravek maximálně účinný. Během minulé zimy 2018-2019 svůj postřik vyzkoušeli ve Zlíně a Přerově na celkem 40 stromech. Pilotní testy ukázaly ve Zlíně účinnost 95 procent a v Přerově 91 procent. „Výsledky předčily naše očekávání. V tomto roce se zaměřujeme na zjištění, v jaké míře bude docházet ke zpětnému vyrašení jmelí na ošetřených dřevinách,“ uvedl Rozsypálek. Podle prvních odhadů jmelí znovu vyraší na 20 až 30 procentech stromů. „To je daleko lepší než při odstranění řezem, kde zpravidla proraší následující rok 100 % odstraněných keříků,“ uvedl Rozsypálek.

Jeho tým nyní pracuje na dalším prozkoumání faktorů, které mají vliv na efektivitu použití přípravku a testuje ještě jednu novou látku, jejíž účinnost by měla být ještě lepší. „Taktéž zkoušíme vliv období aplikace na efekt ošetření.  Největší problémy nám dělají před Vánoci sběrači jmelí, kteří nám kradou vzorky,“ dodal Rozsypálek s tím, že zájem o aplikaci přípravku má hned několik měst, městských částí a arboristických firem.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Jiří Rozsypálek, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF), tel.: +420 739 441 051, jiri.rozsypalek@mendelu.cz